úterý 15. srpna 2017

Polsko 26.7., 29.7., 6.8., Labák 12.8. a 14.8.

 Ve středu je slušně, těla ještě bolí, jdeme vyzkoušet pořádný převis. Opět sucho, i po vydatném dešti.
První část tentokrát lehce na rozlez, If řeší délku, která tu dost hraje. Přesouváme se o patro výš. Síla docela je, ale nasazení paty s mým rozpětím a chytem je hard. Nechci se opakovat, ale v tomhle bouldru délka hraje klíčovou roli, pokud tedy nemáš příjmení od Str. Postupně ladím ostatní kroky, které jdou, jsou "pouze" hoodně dlouhé. If je více rozbitá než já, opět krokuje, něco zkoušíme překopat, no uvidíme. Po dvou hodinách konečně přicházím na to, jak jsem dělal se Zákořem třetí krok, musím dát patu doleva nahoru a nasadit z ní pravou patu, zbytek je tím pádem jinak a lehčí, vše se začíná snad rýsovat. Navíc první dva kroky jsem udělal minule docela lehce. Po delší době dílčí radost, rád bych to dotáhl do konce, alespoň ze stoje. If také ještě zatáhne, progres tu je, ještě docela rozumně vymyslí jedničku a značně unaveni opouštíme oblíbenou polskou krajinu.
 V sobotu jedu sám, včera sešna s If a vestou doma, je o poznání tepleji. Boule nedrží, kůže není a brzy musím lézt s omotaným palcem. Zkouším asi tři hodiny změnit nohy a úchop pravou rukou, ale na žádné dílčí ulehčení bohužel v této podmínce a stavu nepřicházím. Nadšení mírně opadlo, příště odpočatý a s kůží budu moudřejší...
 Vedro, zlatíčko nám roste a začíná pěkně kecat (do všeho), cvičíme a těšíme se na podzim.
Plavu jako sumec
Babi s dědou
Holky na borůvkách
V sobotu po závodech k nám dorazila příjemná návštěva, kecáme, zjišťujeme novinky a čerpáme čerstvou energii.
Noo noo team in da house
Hodně nás pobavily ceny na českém poháru, za první flek kniha o ledních medvědech a maglajz pytlík asi z výprodeje (souvislost, k čemu a pokolikáté už?). Jindy dostal Marťas vyšlou helmu k ničemu, karton nealko sladkopiva a samozřejmě spoustu pytlíků - a triček na památku pro děcka a příbuzné. A že jich je :). Zkrátka makáš, jedeš na závody a když vyhraješ a odečteš náklady, zbude ti litr a fous + hodnotné ceny. Druhý den bohužel nesmysl jet kamkoliv lézt a tak dáváme lehkou workoutovou sešnu v parku. Díky za návštěvu a dorazte častěji.
 Po dlouhé době opět venku, opět střecha. Jedeme docela objemovou obdenkudlu, shyby, kliky, bicáky, visy, přešahy, s vestou či bez, baví nás to dost, síla a neustálá únava a hlad je, váha určitě neklesá, Karešák by z nás měl radost.
Trénink podle Heleny

Boky jako skříň
Naštěstí dochází rybíz a s ním i domácí proteinová nabírací buchta.
 V Polsku opět sucho a docela příjemně. Bohužel včerejší rest day moc nepomohl a dlouho trvá, než jsme schopni se trochu pohýbat. If v první části CS zastavuje poslední dlouhý tah, má to tady chudák holka těžký. Mně se konečně po minulém fiasku podaří vyselektovat asi nejlepší betu na těžký krok a opakovaně i s napojenými dalšími kroky udělat, a to téměř bez kůže. If ještě chvíli ladí druhou část CS a přes hrazdy v parku mizíme dom.
Takhle to snad půjde
Dneska fakt už ne!

Tjampapa

ZOO Praha - stroj na peníze

Údolí (davu lidí) slonů

Úžasný opeřenec
 V sobotu je konečně příjemná teplota. Sice po vydatném dešti, ale podle Zákoře bude na Bivaku dobře. Babi dnes může, jedeme se tedy provětrat na Bivak. A opravdu, skála je téměř suchá, teplota příjemná, pofukuje, paráda. Nadrbaní na skálu zkoušíme každý to svoje, mně docela jde prostředek a konec Decenta, If se parádně zlepšila v Bělákovi - poprvé dá celou část z madla do konce, začátek pokaždé. Na kusovku snad brzy s čerstvějším tělem a hlavně kůží. Pro malé docela hard 7C řekl bych... Já cítím dost únavu, síla docela je, ale rychle dochází v kombinacích. Doráží Zákoř a Wéna s juniorem a po chvíli také Magnus s Katty v civilu, že by nová dvojka?
Konečně banda
Je pohoda, každý si zkouší to svoje, dnes super polezení v podmínce jaká hodně dlouho nebyla.
  V pondělí zavelím opět na Bivak, jedeme v plné sestavě. Je o dost tepleji, chyty nedrží a síla i díky včerejší vyjížďce na kolech také není. 5x upocený Čerňák na rozlez je jediné, čeho jsem kromě bábovek a hledání pavučin dnes schopen.
Fajný stromeček

Super projekt asi jen pro Marťase
If je na tom o poznání lépe a pro změnu zkouší Černý traverz. Po důrazné domluvě v ní bouchnou saze, rychle překope začátek, naučí se patu a v podstatě v prvním ostrým padá při nahození nohy do protější stěny. Padá mi čelist, v dnešní shitsubtropické podmínce (u auta bylo 27C) a s její výškou spadnout z topu, docela úlet. Mám z ní radost a těším se na brzké přelezení těhle dvou bouldrů. Zpátky ještě zkontrolujeme koupátko, malá byla dnes skvělá a spokojená, tak snad jí elán být s námi pod skalou vydrží. T.
Lesní víla

Koupátko nezklamalo

neděle 23. července 2017

Kopec, Kras a Noo Noo se žení!, Polsko - 3.7.,13.7.-15.7., 21.7.

 Holky jsou stále v Havru, nechci být doma a tak jedu omrknout kopec. Je příšerně, vedro a ještě k tomu jak ve skleníku. Žádná větší akce se ani konat nemůže, alespoň prvních pár kroků v Aperolu potěšilo, jinak úplně zbytečná cesta a nervy. Nejvyšší čas dobře potrénovat, ve skalách si v tomhle počasí lebedí jen Zákoř s Wénou, které potkávám v dobré náladě v ďouře. Nutno dodat, že předpověď byla opět o dost lepší, než realita. Za mě snad už opravdu úplně poslední zbytečný výjezd (haha) a oprášení starého dobrého  "Co doma nenatrénuješ, to ve skalách těžko najdeš" či Mrožovo "Když nemáš sílu, co vlastně máš?". T.
Pitbull

  A vítej v Krase, zase! Zpátky z rodiště, pár protažení doma na desce a zase na cestách.
Chtěli jsme spojit lezení a veselku dohromady. Tak jsme ve čtvrtek vyjeli směr Kras. Cesta zase šílená, Ivča v sedačce nebude a nebude, a tak tráví cestu do Hradce víceméně u kozy. V Hradci máme pauzu a obhlížíme obří akvárium. Pokud chcete za hodně peněz málo muziky, tak jste správně. Po této drahé kulturní vložce usedáme a jedeme dál.
Veelkéé ryby
 V Krase to smrdí podmínkou, sice fičí nepříjemný vítr, ale zůstáváme ve Starých. Ivče se tam ani za mák nelíbí, chce domů. To je fajn, protože máme před sebou ještě 3 dny. Tom leze první a my se pohybujeme všude kolem. Tom znovu pokouší Palmalu, ale ani lehké zkrokování na rozlez neznamená úspěch. Střídáme. Potok tam sice nebyl, ale zase tam bylo dost biga. Do Palmaly se mi ani nechtělo, nemám chytače a sama se bojím, bojím. Přecházím tedy pod Runway a zkouším úvodní boulder, kousavé lišty, ale nakonec to jde docela dobře. Po delším čase uspávám Ivču a jdeme tedy zkusit to lano, mám tady starý rest Sofii, vůbec se v tom nehýbu a nechápu, jak jsem to lezla, no nic...lano asi vynechám :))). Tom se hýbe dobře, závidím že mu (moc) nenatéká. Ivča se budí a Tom zůstává viset na delší dobu v borháku, nedá se nic dělat, dítě si mne žádá. Chudák se vzbudila, viděla ty hnusné skály a začala brečet, nedalo se to zastavit a tak jsme museli cestu kvapem vybrat a zmizet. Koupačka v Šošůvce už byla v pohodě a hřiště na Holštejně parádní. Nicméně Ivča chce domů a na tom trvá!
Domů hned, bunkr!!!
Další den se přesouváme na Holštejn, přijíždí i Korba s Evkou a tak dáváme docela příjemnou sešnu, i když po Pepově vydatné večeři a pivku spíš na půl plynu.

Korbova hrazda měla úspěch
 Vracím se do starého restu, který jsem poprvé zkoušela někdy před 3lety - Otesánek. Docela to jde, nová lehčí beta dost pomůže. Ale než to nakrokuju, tak mi parádně dochází :). Tom s Korbou zkoušejí Kolenomor a věci okolo. Dávám pár nálezů, ale dnes to nejde, není to ono. U Pepy si spravujeme náladu, Ivča řádí na trampolíně a je dobře.
 Další den zůstáváme na Holštejně, chci to vylézt, nakonec se mi to daří, hezké 7B+ ( https://www.youtube.com/watch?v=1da2N6nWli4 ). Zkoušíme ještě rychle vše kolem, rychlá Šošůvka, rychle najíst a vyrážíme Martinovi na svatbu. Koná se v krásném prostředí, čumíme jak puci, nádherná neznámá krajina. A chata v Nových Hradech, moc pěkné místo, nevěsta krásná, ženich fešák, zábava, pití, jídlo, příjemná společnost, Aperol :D, nejlepší akce jsou zkrátka svatby.

Kalíme!!!
 Mimochodem za pomoci ostrých loktů se mi podařilo chytit nevěstinu kytičku, tak musíme za rok (prý stačí v dohledné, blízké době...T.) uspořádat svatbu my :DDD. I.
  Po další lekci v Krase jsme se zakopali doma na desce a v parku mezi young workouters. Kras nám opět ukázal, co je to mít a nemít Sílu. Parádní problémy, slušné chyty, a člověk se v tom stejně neudrží nebo nehýbe. Kroky většinou psycho, vše tlačí, bolí, smeká, síla v těle hlavně ve Sloupu odchází velmi rychle. Velký respekt Štěpánovi, co je tady schopný ve vedru přelézat. Ušel zase pořádný kus na cestě progresu a Síly (o ženichovi ani nemluvím). Kras (Sloup, Holštejn) je zkrátka PURE POWER bez omáčky, bez větší možnosti improvizace a vymýšlení lehčích programů jako u nás na písku. Buď jsi silný, nebo si ani nezalezeš. A se silou z Krasu vylezeš všechno a je jen otázka, jak rychle. Nebo?


  Z pravidelnějšího cvičení máme alespoň dobrý pocit, určitě lepší hrubici a horší váhu. Ale máme to rádi a tak u toho ještě nějaký čas zůstaneme. Pátek vypadá o něco málo chladnější, Magnus nás naladí na Polsko, malá chce k babičce, jedeme tedy do převisu. Vše je překvapivě suché a dopoledne i docela chládek. If se prokousává Czech starou a já pro změnu tou polskou. U CS dlouho řešíme dva kroky ze stoje a nakonec snad i docela dobře vymyslíme. Já definitivně opouštím Zákořovu betu pro čahouny a docela se (chvíli) hýbu v té mojí původní betě. Odpo doráží Magnus s Katty a Zákoř s děckama a vůbec nepochybuju, že Magnus dnes pošle PS alespoň ze stoje. Je silný, je dlouhý, má tah na bránu, kroky jdou na hned, není co řešit. Docela se nám tu zas líbilo, snad se tu brzy opět otočíme. Cestou zpět se stavíme ještě v parku a úplně vyšťavení a s dobrým pocitem jedeme domů. Mimochodem v neděli dobrá sešna doma na desce. T.





pondělí 3. července 2017

Letní Sněžník + Labák 27.6., Kras 30.6. - 1.7.

  Minulý výjezd jsem se zapřisáhla, že nebudu v takových vedrech jezdit, akorát tě tam olizují mouchy, pičorky a nevylezeš nic a jsi z toho naštvaný, vypsychovaný a bůhví jaký ještě.
  Kopec, pravděpodobnost, že tam bude chladno je víceméně nulová, ale aspoň by tam mohlo trochu foukat a nesvítit, hlídání máme a chci toho využít. Po nechutných vlnách veder se konečně chystáme zase vyjet. Jako před každým výjezdem na šutry sondujeme počasí, ale poslední dobou se spíš řídíme tím, jak se cítíme, když vstaneme a koukneme se z okna. Je to bohužel mnohem jistější (Martine!).
Z avizovaných 20 stupňů zase vylezlo 24 a cestou teplota neklesala, nicméně jsem měla poslední šanci na lezecký výjezd, než odjedu do Havířova (se najíst).
Mikča v barvě melounové a naopak

Pravda u kruháče
 Mizíme rychle ke Gambě, už se mi i o ní zdá, vše je jasné, teď už to jen vylézt. Je vedro, potím se, jen to vidím. Koukám do chytů, jsou suché, obloha zatažená. Po rozpinkání a prokřupání těla se tak nějak odhodlávám do hokusu pokusu. Jsem tuhá jako žádná druhá, PD by řekl : "A ještě k tomu stará a suchá"...no co, tak si orazím a jdu na další pokus. Pravá noha vůbec nepochopila co se po ní chce -  pouze a jen dát patu do stropu a ohnout špičku dolů, nic nenormálního přeci. A tak tam přirozeně zkouším lámat nohu, zas a znova, guma boty už nereaguje, noha bolí... tak jo, dám si oraz. Tom se už na to nemůže dívat, chápu, sklopím uši a jdeme na Aperol. Tom vypadá odhodlaně, po rozpinkání se hezky projde standovou verzí a máme velkou radost, v tom teple parádní výkon ( https://www.youtube.com/watch?v=WFfAPMLFEwk )! Zkouší ještě naladit sed a kroky jsou jasné, musí se na to zajet v zimě a vyleze to rychle (snad).
Tohle a to další bude blbý na kusovku...
Začíná poprchávat, takový lehký letní deštík, to v předpovědi jakoby bylo.
Zpátky na Gambu, jsem odpočatá, co bude zase špatně teď? Přehrabuji se v botách a pořád kalkuluju s pravačkou, musí to být tvrdá bota. Na výběr mám jednu, na které se mi hrne guma, a druhou, která se už teplem vygajdala tak, že nefunguje. Volím menší zlo a jdu na pokus, párkrát padám, ale chápu podstatu problému. Mezitím se hezky rozpršelo a Tom mi přikrývá hranu hadrama.
V dalším pokusu se cítím dobře, trochu si musím houknout, špička mi drží, poskok do lišty udělám, pata na hraně spolupracuje, skáču do hrany, křížem do přídrže, která je mokrá a chytám levou madlo, pravou madlo a vývlaj si už hlídám, abych se nedotkla. Nahoře mne čeká ještě překvapení, totálně mokré slizké madlo, musela jsem zakrysit mech. Radost VELIKÁ ( https://www.youtube.com/watch?v=V1NtyTotBW0 )!!!
Pro Vencu A muerte
 Ještě máme čas, přesunujeme se k Respektu. Kroky v Tsim fuckis a Hokusu docela jdou, ale na vážnější pokusy to už není. Přejíždíme ještě rychle na Bivak, ale docela zbytečně. Nefouká, je to tu jak v prádelně, jak v tropech. Já už nic, prsty se kroutí, lepší nelézt. Tom má ještě sílu, ale prsty se nechtějí chytů ani dotknout. Tak alespoň 5x Černý traverz v rychlém sledu, poslední přelez už byl na krev. Nečekaně úspěšný bláznivý výjezd. I.

Kruhy před cestou za babi


 Holky odjely, jedu omrknout opět Kras. TVRDÝ SILOVÝ letní Kras. Všechno při starém, Palmala nejdřív jde, pak vůbec, pak dobrý pokus, ještě jeden, pak už nic. Pocitově normální C+ a stejně to nejsem schopný přelézt. Doráží velkej Vojta (je opravdu hodně velkej) a rychle přelézá. Zkouším okolní věci až do úmoru. Prsty oškubané, chyty pálí, tělo bolí, ozývá se koleno. Člověk tu vždycky zjistí, jak je slabý a to, co stačí na hraní si na písečku je tady k ničemu. Buď to tam máš, nebo papačau. Pravdou je, že je i tady dost teplo a nedrží to ideálně, alespoň mně ne. Ale asi jsem jediný. A taky starý... Ráno se kupodivu cítím dobře, ale po zahřátí prstů zjišťuji, že to byl jen pocit, už ani nedám závěrečný krok z Bubáka. Další setrvání na tomto pěkném místě, kde vládne Síla, nemá smysl a tak se staženým ohonem pokorně mizím směr domov. T.

čtvrtek 22. června 2017

8.6. Labák, 11.6. Sněžník, 13.6. Kras, 17.6. a 21.6. Sněžník

  Místo plánovaného Krasu jedeme do pr., tedy alespoň na Bivak. Po dlouhé době je chladněji a je to hned znát. Chci dolézt Paskvila, na rozlez třikrát Čerňák ze stisku a lišty během 15min,  ani to ale není záruka přelezu. V prvním padám ze srdíčka na konci, pak ještě dvakrát, kdy mi smekla pata v kroku do předposledního chytu. Pak znovu Čerňák, patu jsem dával blbě... Prostředek docela načne, určitě těžší, než Black porn, lomítko by na místní poměry mělo sedět. If po rozlezu parádní pokus v Bělákovi, kdy padá z přídrže, velký progres. Pak už dva tři horší, na bouli to chce ještě zimněji. Já ještě ladím Decenta, další dílčí ulehčení, ale už to není ono. Dnes jsem se nějak moc vyndal, roky jsou znát. If ještě pěkně naladí první část Čerňáku a přes hřiště na Bynovci a Rynoltickou zmrzku značně unaveni pádíme domů.
V lese na koni
 Jsem stále dost rozbitý a unavený, ale v sobotu si bere babička malou, If chce jet ven, tak jedeme.
Tentokrát po delší době letní kopec. První štace Gamba, kupodivu suchá, i když všude kaluže a mokrá zem. A teplota kolem poledne ještě docela snesitelná. Konečně si vzpomenu na klíčový krok, který dělám staticky - If jen doladí na velikost boty... Největší problém v teple dělá výlez, Ivča je krátká, nakonec funguje pravá ruka spoďák na přendání nohou. Finálně a dobře napinkáno?
 Druhá štace Aperol. Je to vyhřáté, ale kupodivu hned na rozlez zafunguje čerstvá síla a lehce se dostávám do pravého madýlka. Další kroky jdou ze začátku také dobře, mám velkou radost. Dávám pauzu, že dám konečně kratší verzi, ale jak když mávne proutkem, prsty otlačené, nohy nateklé, kroky rázem nejdou nebo jdou o dost hůř. A těžký krok na závěr za levou špičku už neudělám vůbec (na rozlez lehké). Nechápu nic, pocity opět smíšené. Je pravda, že nemám už jediné boty s dobrou špičkou a je teplo (hodně přes dvacet). No nic. Ještě omrkneme druhou novinku od Džanglíka, vypadá to moc pěkně, ale v daném stavu a podmínkách nula. Na závěr si ještě dáme nádherného vysokého a lehoučkého Herrera a rychle za malou.
 Ve středu jedu na otočku do Maďarska, jedu o den dříve omrknout Staré skály ve Sloupu.
Nikde nikdo, hurá do lezení. Je kolem oběda, pofukuje, skála (prý) až moc suchá, moc to nedrží, ale na to moje krokování... Hned zkouším Palmalu, půlhodiny trvá než odlezu druhou část, pak docela dobře naladím spodek, koleno chvíli funguje, pak zas ne. Blbě se to zkouší, psychokroky, vše tlačí, vykluzuje. Nakonec nějak zkrokováno, dávám pauzu a kafe, připravím se na seriozní pokus a NIC. Oteplilo se, kroky, co předtím šly, tak nejdou nebo jdou blbě. První jelito na stehně, první vykouslá díra v prstě, sakra. Doráží Hans s kámošema, tak se aspoň kecá, zkouším ještě kroky v okolních bouldrech, ale už to nejde. V pět to balím, že koupačka a Holštejn, valím na parkoviště a proti mě dvě matice, brejličky, Štygi v plné polní. Hlava přepíná, otáčím to a jdu podpořit mladého silného chalana. Dlouho mu trvá, než vstřebá místní prostředí, skálu a kroky, postupně se pěkně rozlézá, dvě hodiny ladíme vše a v devět večer vcelku na pohodu přelézá Automatixe.
Silný chalan
Tedy až na poslední krok - dvakrát nedoskočí, stačí se vrátit o krok níž a až na potřetí je v topu. Je hodně silný, hold mladé meso. Před půl desátou dorážím na topinku a zasloužené pivko k Pepovi, přidám ještě jednu (jsem dobytek), o hodinu později zkroucený v Octávě tvrdě usínám v polosedu pod hoštejnskou pouliční LED lampou.
  V sobotu opět trochu chladnější den, i když ne zas tak moc. If chce na kopec, tak jedeme tam.
Gamba, rozlez v ní, nejde to podle představ, hlavně výlez. Pravý spoďák na její výšku není bohužel žádná výhra, akorát se přidají kroky na konci navíc. Nakonec zafunguje přidání pravé ruky do většího chytu na hraně a vývlaj, no uvidíme na kusovku. Aperol docela vyhřátý, dávám parádní dva pokusy standové varianty, zastavuje mě krok na konci, který je nejistý a těžký. Boty opět rozlepené, ale nakonec jsem eliminoval jeden vývlaj a ubral jeden silový krok navíc. Pauza, přesun ke Gambě, kde If zkouší začátek a pak dává nečekaně parádní pokus, kdy padá z velkého chytu na hraně!!!
Pohádka o kartáči
Teplota přes dvacet, docela vyházená, vynikající posun k dalšímu vysněnému chlapskému áčku. Dávám další pěkný pokus v Aperolu, stopku dává opět krok na konci. Sakra, kouří se mi z hlavy, snažím se něco vymyslet. A to se nakonec daří, stačí přidat pravou špičku k levé a krok výrazně lehkne. Tak sláva, po několika sešnách a změnách programu vše hraje a lehkne. Troufám si říct, že standová varianta je už pouze formalita a mohla by i v podmínce a s dobrýma botama fungovat v sedové verzi. Ještě máme chvíli čas, tak se připojujeme ke hnízdu němčíků pod Respektem. Zkoušíme Čokyna Kozlíkovou (Rosťovou) betou a první krok se daří téměř udělat. Pak kotel krok, pak už by to mohlo jít. Jsem docela nadšený, síly pomalu dochází, i tak se dalo ještě chvíli pohýbat v Hokusu. Po dlouhé době super lezecký den, ať už je chladno!!!
Radost na kopci
 A ve středu opět kopec, Ivča mluví jen o Gambě, nejchladnější den týdne, oukej. Aperol vyhřátej, ve třiceti na slunci pouze zbytečné nervy... Gamba o fousek lepší, If je silná, poprvé zestoje (s těžkým krokem) docela lehce doleze, později v 25stupních beru jediný dobrý pokus do hrany jako úspěch. Ještě pěkně krokne Tsim fuckis, první krok v jejím provedení maso...
Ladíme
Jinak nejhorší a nejzbytečnější výjezd za poslední dobu. Teď už snad konečně park, shyby, visy doma, docela nám to chybí. T.
Visy na výdrž

středa 7. června 2017

27.5., 31.5., 5.6. Labák

  V sobotu razíme opět do Labáku. Maká se kolem baráku, jsem rozbitej a vybitej. Ale jede se, malá se těší, If taky. Na Bivaku teplo a vlhko, Ivku opět začíná zlobit prst, ale i tak se rovnou vrhá na Běláka, který nedrží. Já zkouším tréninkově další kombinaci Paskvil, co vymysleli kluci - začátek v Kouři, spodem do lehkýho Dekra, dolez jako Black Porn. Nepoužívá se spára, vytesaná díra a samozřejmě topové madlo Dekra. Dolézám do rozpažky Čerňáku, je teplo a jsem na půl plynu, další pokus nemá smysl. Myslel jsem, že by to mohlo být s lomítkem, ale spíš to vypadá na další áčkovou kombinaci do počtu, nebo? If pěkně domácní v Bělákovi, baví jí to (zatím) lézt a to je dobře. Já snad konečně smysluplně nakrokoval přechod Decenta, ale chyty dole v převise stále vlhké a dnes neberoucí. Malá je taky spokojená, píseček, každou chvíli mašinky naproti, zpátky koupátko s lodičkou a čolkama, další letní a pěkný den za námi.
Sama!

Na lodi

Holky
  Ve středu volíme změnu a jedeme na Levej. První poznatek, je blbost tahat kočár Koňákem.
Druhý poznatek, kopec je hrooznej i bez kočáru. Převis je docela suchý, je teplo, ale krokovat se dá.
Zkouším nejprve vývlaj, ale bez šancí, potom lehčí variantu Dobráka, chybí odraz a centimetry výšky, potom klasického Dobráka, který nejprve nejde vůbec a konci dne trochu lepší. Radost udělal Taneček, ten první krok je docela těžkej, konec dolézám klasicky Blbečkem, ale tam už se nic neřeší
( https://www.youtube.com/watch?v=VdSs-UBAJV8 ). If naladí pěkně Blbečka, ale v pokusech je vždy něco špatně, až jí dojde úplně bicák. Ke konci zkouší Pexeso a to jí jde solidně. Na první sešnu to vůbec nebylo špatný. Malá spokojená, vodička, kytičky, klacíčky, den utekl jak voda. Až na ten prďák super místo.
Druhý den jedeme zkontrolovat Klokočky, bereme lano s sebou, ale celkem zbytečně.
Totální vedro, nicméně nový projekt vpravo od Mlejna luxusní. Sem se ještě rád vrátím, a ne jednou.
S mantou
 V pondělí po dešti a s nižší teplotou (asi o tři stupně) opět Bivak a opět komplet.
Vůbec to nedrží, spodek stabilně vlhký až mokrý, hýbat se jakoby dá. Kašlu na zbytečné pokusy v Paskvilu a raději ladím Decenta, If ihned do Běláka. Jde jí to opět parádně, boule nedrží, ale i tak další progres. Konec bohužel (nebo bohudík?) asi nakonec stejně jako dolez Šluka, tedy z paty, pravou oblinka nad lištou a do ďoury. Já se pořádně rozhýbu až po poledni, udělám všechny kroky v druhé půlce Fellow (chyty vlhké až mokré) a poprvé i sekvenci od spáry do madel ve stropě. Není ani tak teplo, jako vlhko a stojící vzduch, za tři hoďky jsme omačkaní a otlačení, hrozná podmínka. Zpátky ještě dětské hřiště na Bynovci a přes zmrzku hurá dom. T.
Botanka na Bynovci

Pravá z Rynoltic

pondělí 29. května 2017

21.5.-24.5. Kras



Kras!!! Dlouho jsme tu nebyli, loni ani jednou, několikrát to nevyšlo a nyní celkem natěšení jsme opět tu a v komplet sestavě!!! Vždycky jsme o tom mluvili, jak bude Kras super pro malou a on je. Večerní příjezd do Sloupu na parkáč, ranní snídaně, prohlídka hřiště a Starých. Tady je to trochu jinak, než jak si to pamatujeme, vše je o trochu jinak díky terénu, vše až na pár obílených směrů zelené, zasviněné, zaprášené. If hned zkouší novinku u hřiště Smrad dálek, ale v 15stupních a na rozlez nou čens. Přejíždíme na Jáchymku, jsem natěšený na novinku Baselard, na videu to vypadá pěkně a ve skutečnosti ještě líp. Navíc super místo ve stínu u vody, není co řešit. Malá se ještě pozdraví s ovečkama a číčama u silnice a hurá s plnou polní přes vodu do jeskyně.
Dvě
Je ještě vcelku příjemně, jeskyní pěkně profukuje. Kroky nejprve nejdou, pak dobře naladím až na závěrečný vývlaj, který nemůžu hodinu udělat. Blbě se to zkouší, sám a dvě matky je málo, několikrát sebou mrsknu ze dvou metrů mimo ně. Dávám pauzu, If mezitím zkouší Powerbanku, ale je teplo a moc jí to nevoní. Můj flash pokus je tragickej, chyty nedrží a celé je to takové divně defi...
Jáchymka

K odpoledni už jsem docela vystřílenej, dost se oteplilo, naštěstí nějak doladím vývlaj a následně i výlez - dost řeším pravou patu - špičku, kterou by se nemělo šprajcovat o strůpek. Nakonec tedy zkrokováno, přejíždíme na Kiliána, kde bohužel dává po dvou hodinách lopoty stopku hned první dlouhý krok. Škoda. Ve Starých už se nemůžeme dostat ani pořádně do bot, prsty a ruce otlačené, klasický letní Kras. Večerní dětské hřiště ve Sloupu a zítra restujeme, hurá.
Vyhládlo
 Ráno posnídáme a jedeme do Brna do ZOO. Po prudkém výšlapu tomu tady všichni tři přicházíme na chuť a strávíme tu skoro celý den.
Favorit

Péřový frajer

Polední siesta
Je to ten typ ZOO, která je lepší pro zvířata než pro lidi a tak by to mělo být. Ještě se stavíme na koupačku v Blansku na přehradě (super místo) a hurá na Holštejn.
Trampolka u Pepy
Klasická večeře topinka s pivem, malá řádí na trampolíně, musíme být spokojení a taky jsme. Spaní pod lampou nic moc, navíc k ránu poměrně dost sprchne, ráno jsme všichni jak přejetí válcem. Přejíždíme na Jáchymku, skála je naštěstí suchá. Po půhodince rozlezu vítězí vůle lézt nad stavem těla a mysli a jdu na pokus. Vůbec nevím, co a jak bude, hodně kroků a nejtěžší ke konci. Naštěstí prvním ostrým posílám, radost
( https://www.youtube.com/watch?v=XIcnd4UXQjw ). Asi lehčí áčko, nicméně za mě TOP boulder nejen v Krase, díky Štěpo. V dalším pokusech padám vždy ke konci, špička už nedrží, double alá Noo noo se nekoná.
Přejíždíme zpátky do Starejch, začíná foukat a je příjemně. S If ladíme Palmalu, Automatixe a začíná nás to bavit. Ivče to jde parádně, jsme nadšení z pohybu, stopku nám dávají unavená těla a otlačené prsty.
Nářaďovna

Po cestě ještě koupíme motorku a Mercedes a značně unaveni dorážíme k večeru domů. Kras opět nezklamal, doufám, že brzy a ne v úplném vedru opět zpátky. T.