středa 16. května 2018

1.5. Sasko, 2.5. Oybin, 4.5. Sasko, 5.5. Oybin, 6.5. Bor, 11.5., 14 - 15.5. Polsko

Holka moje
1.5. Opět a zase Sasko. Tentokrát májové a s Korbou. Ambice dnes nejsou, včera večer se pálilo a žralo. Pět opečených rohlíků s máslem, velké balení selských brambůrek a jeden a půl Bernardýna na bojové moc nepřidají. Po poledni máme sraz na parkovišti. Shiva se líbí, i když opět moc nedrží. Po rozlezu jdu hned na ostré, ale ani jednou ze třech pokusů nenahodím nohu. Korba krokuje, zlobí jeden krok uprostřed a konec. Místo kumite nečekaně přichází na zajímavé řešení, které stojí za úvahu. Staticky se dá nabrat dvouprda a kontrolovaným nákopem do stupu. Kroky udělám asi třikrát, ale potom už ne, z dírky dost bolí prsty. I tak asi jistější řešení, uvidí se příště.
Korba v Imě
Přesun tradičně k Immanenzu, ten i přes únavu jde výtečně, poprvé dolézám zestoje na vrchol kamene, všechny kroky dnes dobrý. Uvidíme, co na kusovku. T.
2.5. Vyrážím sama do rozpracovaného traverzu. Jsem tam kolem desáté, teplota skvělá, musím nahodit letní péřovku. Bohužel je všechno pokryto žlutým všudepřítomným pylem, takže začínám čistit. Na rozlez si dávám výlez  Jacoba a traverzu, jde to výborně, prsty bolí o něco méně, než minule, asi si zvykly na místní chyty. Mezitím přichází autor většiny zdejších bouldrů, před rokem nám to tady všechno ukázal, prohodíme pár vět a každý si jdeme po svém. Našel si nahoře nějaký projekt, a tak ho čistí od všeho možného, prý to bude 7C, ale známe zdejší 7C, že?! Jdu si projít nejtěžší kroky, což je začátek jako v Jakobovi, nahození levé špičky, pravá pata, poskok do obliny, posunutí levé paty, velká špička...no jde to zatím jako po másle. Dolézám z madla do traverzu, všechny kroky chápu, udělám. Dávám pauzu, dojí mi to levačku. Nalítám si traverz za hranu, výlez je v kuse zatím unreal! Jsem docela natečená, musím pauzírovat. Naneštěstí se začíná dost oteplovat, odhazuji vše co se dá, ale nedrží to a nedrží, kůže zůstává v chytech. Jdu se projít nahoru pod krásný traverz, potkávám znovu němčoura a koukám mu do projektů. Má tady tři směry, vypadá to docela hezky, pro čahouny. Docházím pod horní traverz a koukám, jak je to parádně převislé, úplný kampus. Na tohle už ale bohužel není dnes kůže, chyty se nedají přes bolest ani chytit. Jdu zpět a zkouším ještě traverzovat a vychytat paty, nic nového se neudává, vůbec to nedrží. Tady je to max na hodinu a pak utíkej! Jsem ale spokojená, snad další 8A na cestě do deníku :). I.
 4.5. V pátek domluvená sešna s Korbou na Shivě. Psyche is high, ale dnes to nedrží. Jsme tu už před polednem, síla je, kroky dobrý, ale chyty prostě jedou. Korba bojuje s koncovou pasáží, já dávám rekordní pokus, kdy podcením fix dolů. Nový program určitě lepší. Další pokusy vůbec nedrží boule, jsem pěkně nasranej. Alespoň dvakrát dolezu zestoje (bekhend a nedržící boule). Dnes byla zatím největší šance, ale podmínka byla proti. Ještě zajdu k Immanenzu, všechny kroky jdou i přes teplo a vyházenost. T.
5.5. Sobota padla volba na mne, takže jedu opět sama do "Ojebýna". Vstávám poměrně brzy, pod skálou přešlapuji už v 8h, je dobře. Bohužel lezení začíná opět čištěním žlutého marasu v každém chytu. Na rozlez výlez Jacoba a traverzu, drží to, vypadá to slibně. Připomínám si kroky ve stropě. Po orazu si nesměle troufám na pokus. Dolézám až na konec traverzu do madla! Paráda, ale neskutečně mě to dojí, začátek silový a pak mi chybí, laktace nastoupila. Laktát mi koluje pouze v levé ruce, pravá by lezla, levá stávkuje a pumpuje. Nic, dávám oraz, jdu se projít. Dole nikdo, nahoře nikdo, jak je to možné? Cestou dolů potkávám zase němčoura Marka. Opět jako přes kopírák probereme jeho projekt, můj traverz a jdeme si každý po svém. Ještě se mne jednou raději zeptá, jestli opravdu nechci matici, protože mám jen jednu a hodila by se mi, že jo. Ale protože jsem z kraje rázovitého, tak rozhodně ne, já mám přece do půlky bouldru bundu, pak kraťasy, pak mám podprdeláky a pak mám až na výlez matici, kam stejně nedolezu, takže pohoda. Loučíme se a jdu na to. Opět padám stejně jako předtím, bohužel. Ještě natečená vylezu klíčový výlez. Trochu mě to štve, ale je to na mě dlouhé a hodně silové. Nevadí, navíc se zase otepluje a je na čase zmizet. Bylo to dobré, slušné, ale....
Lezení zdar! I.
 6.5. V neděli nemůžu dospat, v hlavě mám Immanenz, Porebu, Bahru. Večer Magnus píše, že Bor suchej a že to drží. Fajn, ráno posnídám v Nové Pace, po svižné jízdě a projetí několika zákazů stojím po desáté pod Září.
Krásná Záře
Je zima, sucho, příjemně fouká, Magnus nekecal. Rozlez netrvá až tak dlouho, ale aktivace ve třech těžkých krocích ano. Nejprve jde druhý, pak ladím klíčový nálet do hrany, který dost krájí levý ukazovák. Nohy tu jsou kromě podmínky dost důležité. Dlouhý nemusí zvedat pravou, mně to už nevychází. Po půlhodince jsem schopný tečovat hranu, zkouším tedy ještě první krok. Takový divnozved, boule na levačku jednou drží, potom třikrát ne. Pauza a konečně dávám krok do hrany. První pokus, kdy nečekaně dolézám nahoru, ale blbě se odrazím, po pauze super pokus, kdy pohladím hranu, už to tolik nedrží a otepluje se. Ještě jeden slušný, ale už to není ono. Super, další projektík, se štěstím by šel dnes udolat, ale to se mi nestává. Ještě zaběhnu zkusit Nomena, ale v Magnusové betě mi chybí dobrých 15 cáků. Na nic jiného nepřicházím, kůže mizí a já s ní.
Vzpomínka na oblíbený bivak

Super den 

Magické drábky
 11.5. V pátek špekuluju kam jet, slušně bude asi všude. Zákoř chce do Poreby, tak jedem. Po cestě sucho, vypadá to dobře, bohužel převis je kompletně zdojenej. Včera tu byl Magnus a bylo to suchoučký, asi tu dost šplouchlo. Postupně se nějak rozlézáme a zvykáme na mokré chyty. Tom ladí projekt, já novou betu v klíči CS II (pro dlouhé lehce a skoro staticky z madla až do škudliny). Dvakrát krok udělám, asi lehčí i pro mě. Bohužel do toho začíná navzdory všem předpovědím (fakt ať už jdou do prdele) dost pršet, pak ještě dvakrát. Doráží Magnus, ale když vidí žalostnou podmínku a dva starý blbce, dává ruce do kapes, v tomhle rozhodně nepoleze. Balíme to také, ještě omrkneme pěknou skalku na Studnici a potupně s blbým pocitem dom.
Tom a projekt
Druhý den alespoň dílčí radost v parku, čtyři muscle upy, i když křivé a nakopnuté, do začátku potěšily.
 14.5. V pondělí po obědě opět Poreba se Zákořem a Magnusem. Konečně sucho, kluci nadšení, já až zas tolik ne. Na rozlez kroky ve Star gate, prsty pláčou ihned po zahřátí. Magnus hned naburácí do projektu a za odpolko sází jeden pokus za druhým. Těžký program, super kroky a pády v jednom místě. Tom protrhává v projektu, ale i s tejpou konečně rozšifruje a udělá klíčovou pasáž. Paráda!
Já dávám první průstupný pokus ve standové verzi Star gate a dolézám kupodivu do prvního krystalu. V dalším pokusu dokonce až do druhého. Super, půjde to, akorát prsty neskutečně pálí a divím se, že jsem neprotrhnul. Nakonec další dobrá sešna.
15.5. Druhý den máme hlídání a Ivča že by ráda do Poreby. Hm, paráda, určitě vydržím nelézt. V jedenáct jsme na místě a podmínka jak čuně. Tedy pouze hodinku, než vyleze slunce a o chvíli později přijde liják, který vše během deseti minut zlije. If se rozlézá v jedničce CS, dnes to drží a je silná. Jeden rozlezový pokus a dalším moc pěkně přelézá ( https://www.youtube.com/watch?v=pq7FFpISPwo ). S její výškou trudné řekl bych. Hned jí šteluju do dvojky, kde se po opuštění psychických zábran pěkně rozeskáče a škudlinu několikrát tečuje. Ne a ne zastrčit prst do dírky, asi nemá praxi, díky Bohu. Šance tu je veliká, pokud to hlava bude chtít. Zbytek jde dobře. Já dám jeden slušný pokus, ale prsty pálí jako čert. Z prvního krystalu (levačkou) v pohodě dolezu, tak doufám, že je to jen otázka teploty a kůže. Ještě stihnu nalézt do pravého projektu, kde se otevírá nové řešení spodem. Bohužel mohutný liják nás poněkud dříve vyhání.
Podmínka
O 10min později..
V Čechách ani kapka, druhá fáze v parku, další super den za námi. T.
Nad vodou
Blééé


neděle 6. května 2018

7.4. Sasko, 11.4. Polsko, 14.4. Sasko, 15.4. Modřín, 17.4. Sasko, 20.4. Polsko, 24.4. Sasko, 25.4. Žitava, 26.4. Sasko, 28.4. Žitava

 7.4. Další super den v Sasku, tentokrát se Zákořem, Magnusem a Skáličem. Začátek u Shivy, po delším rozlezu a odhodlání zabrat za pravé koleno dolézáme z rozpažky do konce, což je pro mě velký posun. Magnus z první a vcelku suše posílá Šivavu (prodloužení o béplusko), síla a mládí je znát. Dávám první seriozní ostré a vždy padám v kumite kroku. Je docela teplo, druhá část už je na slunci, přecházíme dál. Magnus mezitím očistil a připravil dvě vysoké kolmičky za 7C.
Kolmičky
Spolu se Zákořem a Magnusem dávám tu levou, super lajna, pemprsky a hodně matic pomůžou. Videa bohužel technik Zákoř smazal, třeba někdy repete. Přesun k Immanenzu, Magnus ladí Low, jeden krutý a dlouhý krok, pokud se ještě na něco nepřijde. Mě potěší konečně krok ve střední části, který minule nešel. Staré tělo vypíná, dnes stačilo.
Lukáš a selátka
11.4. Ve středu hlídací den, je stále dost teplo, jedeme za klukama do Poreby. I tady rozhodně není zima, čtyři baskeťáci (Zákoř, Magnus, Mlejnis, Karel) již operují ve střeše. Moc to nedrží, ale je sucho a docela pofukuje. If se hned zakusuje do CS 1, špičky dlouho nefungují, dnes to není ono. Mně dlouho nefunguje pravá špička, pomůže až Ocúnka, která je beton. Dávám čtyři pokusy v celé Polish, třetí pokus je nad očekávání výborný, podařilo se mi nahodit levou patu a padám v kroku do přídrže. Velká chyba byla, že jsem si neoživil kroky ve standové verzi. Ale super. Magnus pěkně přelézá, má formu, tady mu opět délka pomohla, dělá minimálně o tři těžké kroky méně. Kluci mizí, If se přesunuje z jedničky do dvojky, ta jí baví. Zkouší nakonec skokovou verzi z vyššího, šance tu určitě je.
Nakonec takto?
Já už jen ladím detaily v Polish, hodně kroků, hodně důležitých maličkostí. Až na tu teplotu ( u auta bylo odpoledne 18,5C) další kvalitní sešna. Tyhle silové bouldry jsou stejně nejvíc.
 14.4. V sobotu opět Sasko, dnes pouze s Tomem. Je o poznání tepleji, ale řežeme, co to dá. Přicházím na drobné ulehčení v koncovém kroku, na celé to dnes není. Přecházíme ke kolmičkám, kde Tom dnes z první pěkně přelézá prostřední cejdo. Zbytek sil na Immanenzu, kde tělo vadne hodně rychle. Tom koduje Low, já prostředek. Dnes se opět lezlo.
Tom a Low

Konečně jím banány!
If a hrazda
15.4.  V neděli jedu s If na letní Modřín. Je sucho, je teplo, opalovačka v dubnu. Potkáváme známé tváře Simču a Korbovce. Jdeme hned na Trikoloru, dnes to ale není ono. Klíčový krok zlobí a kousek chybí.
Tenhle krok zlobí
Simča mezitím posílá Chosého, Ivča ještě chvíli zkouší traverz u Bellen, který je aspoň ve stínu a přes vyhřátý Rocklands to dnes balíme.
Kačenka v Bejbylonu
17.4. V úterý jedeme pokecat s Džanglim kam jinam, než pod Shivu. Nalákala mě nízká teplota dle předpovědi, ale je teplo a díky vlhkosti to drží blbě. Zatím asi nejhůř. Džangli přebojuje výlezové béplusko, na pokusy v celém musí dnes zapomenout. Já konečně udělám kumite od začátku, ale noha smeká hned v dalším kroku. Nedrží to a bere to sílu, nicméně lezení výborné. Přesun tradičně k Immanenzu, Džangli se lopotí ve vlhké Low verzi, já v normální verzi, asi už mám jasno. Člověk by rád konečně zabíjel, ale v těchto teplotách prostě není šance. I tak další super den.
20.4. V pátek jedeme se Zákořem na ranní do Poreby.
Krásný to pohled
Po deváté jsme na místě, ale nemuseli jsme spěchat. Do střechy dopoledne svítí, nefouká a je teplo. Tělo sice funguje dobře, ale nedrží to. Doráží navíc mladá krev, Matěj a JJ. Tom si posunul highpoint v projektu, já lezu pasáže v Polish, Honza s velkou převahou přelézá CS II, po chvíli i Matěj. Dávám první vyhřátý pokus v celé Polish a dolézám do boule, nohy za ní ale nepřendám. Dnes je těžká i jednička, o čemž se přesvědčili i kluci. Ještě dávám jeden pokus, ale dolézám opět jen do boule. Na konci dne (rozuměj v půl jedné) alespoň dolézám Polish stand bez prvního kroku, což v dnešní letní podmínce beru. U auta bylo 27C. Další super den ve střeše. Odpoledne ještě zajdu na břicho do parku, ale tělo uvadá brzy.
 24.4. Dnes poprvé solomise, v jedenáct jsem na parkovišti. Mezitím jsem se po dlouhé době dokopal na desku a vůbec to nebylo špatné. V hlavě mám díky pokerovanému a ještě o něco staršímu Belgičanovi (čerstvě 8B+ ve Fontu) nový výraz chytrý trénink. Zase další improvizace na téma jak se pokusit zesílet a přežít. Tyto letní dny jsou samozřejmě promíchány výlety a každodenním vymýšlením blbostí a atrakcí s malou Ivčou. Nově ji vysadím oknem ze želví místnosti ven a ona se vrátí okolo domu dveřmi zpět. To celé x-krát. Zmrzlinky, mašinky, několik dětských parků, mravenci a ploštice, pojídání sedmikrásek a také kontrola přírůstků na kozí farmě.
Kozy

a kozičky

Ivča a tři sudičky
Parkuji hned za kluky z Gulagu, které jdu pozdravit k Immanenzu.
Gulag wagen
Dnes jenom fotí, super silní a příjemní týpci, za mě pozitiva jednoznačně převažují. U Shivy se opět podmínka nekoná, v noře už ani není chládek, ale zase přes listí do druhé části tolik nepere slunce. Po rozlezu opět upravuji konec a ve střední části díky stupu lépe nasadím patu. Dnes poprvé dolézám do topu v kuse včetně kumite kroku, a to bez většího bitkaření a v letní podmínce. Jeden pokus od začátku, ale opět pád v kumite. Přesun k Immanenzu, kde se dá slušně hýbat i s nateklýma nohama. Zkouším start, na radu Michaela nejprve levou výš a potom doprava. Určitě lepší řešení. Dnes zlobí dlouhý prostřední krok a hlavně následný poskok levou. Z tohoto místa překopu program na jistější betu a asi pětkrát dolézám do madel. Opět a zase super polezení, vše je o kousek blíže a v nepodmínce. On ten Immanenz nakonec bude lehčí než Shiva i pro menší, nebo?
Kačenky
25.4. Ve středu jedu s Ivčou po roční pauze za Žitavu. Je tu pěkně, v Jakobovi bohužel mokrá klíčová díra. Ivča oživuje kroky a po hodince dává pokusy. Vlhkost a mokrá díra (rozuměj na skále) to ale moc neulehčují. Já konečně nacházím nádherného a vysokého Freezera, těším se na něj.
Freezer
If to po pár pokusech vzdává a jde ladit vedlejší ajdo. Závěrečný a klíčový boulder kupodivu jde, což znamená, že se sem bude jezdit. Další moc pěkné ajdo kousek od baráku se počítá.
Crux
 26.4. Ve čtvrtek jedu na odpolední do milovaného Saska. Má být chladno, ale ne u Shivy. Dorážím někdy před třetí, teple oblečen, na místě vydržím dvě hodiny jen v kraťasech a do půl těla. Rychlý rozlez, dva pokusy, kdy od začátku udělám kumite, ale hned potom přestane pravá boule držet a padám. Další pokusy už horší. Zkouším mokré ruce, tekuťák, ale boule nedrží. Je pravda, že dnes není ani hrubice a v rozpažkách se propadám. Balím to a jdu zablbnout do Immanenzu. Tady je o poznání chladněji a i přes slabost je to znát. Konečně pochopím pro mě klíčovou patu a o něco upravím i další mega dlouhý krok levou. Jsem úplně nadšený, vše konečně začíná fungovat. Ještě několikrát zkusím výlez a v euforickém tunelu mizím. Bohužel to bejdo asi nebude, ale u tohoto megaskvostu to vůbec nevadí.
Nejvíc
 28.4. V sobotu leze jen Ivča a jedeme opět za Žitavu. Tentokrát komplet i s Ivankou, kočárem i houpačkou.
Pohoda v Německu
Skála dnes i díky mému zahradničení suchá na troud, je teplo, ale bouldry jsou ve stínu. S malou mizíme objevovat pavučiny a choroše, If se mezitím rozpinká v Jacobovi. Po uspání malé jde na ostráky. Dvakrát doleze do díry, ale pak je vždy něco špatně. Zapnu mozkovnu a vymyslím jít nejprve pravou do boule, potom teprve staticky do dírky, vývlaj atd. Funguje to dobře, jeden pád, dalším pokusem konečně a moc pěkně sesláno
( https://www.youtube.com/watch?v=DrUEDsRUbYE ). Paráda, rest smazán, pro menší trudné cejdo, klidně i s plusem. Malá ještě spí, psyche is high, zbytek kůže a sil padne na Treibjagd. Delší krok v napojení doprava vyřešen, traverz moc nedrží, ale kroky jdou dobře. Síly došly, malá se probouzí, mizíme z kopce dolů, omrkneme parní mašinky, dáme zmrzku na Kristýně a v dobrém rozmaru hurá domů.
Počkej!

A jedém!

Brzdi!

Mlsný kozel
Pravačka je silnější
Suma sumárum, v letním dubnu se parádně lezlo, i když to tam nenapadalo. Těžko na cvičišti, zlehkne to na bojišti? T.
(Můj) měsíční sumář

čtvrtek 5. dubna 2018

28.3., 30.3., 2.4. Polsko, 4.4. Sasko


Chřipka pomalu ustupuje, holky konečně zpátky, babička také, pondělí oblíbená botanka s malou.
Akvárka vedou, velká želva, perutýni, muréna, klauni, piraně, skaláry, rejnoci i bahník s bichirem. Vše už bezpečně poznáme. Nějak za ten týden, co jsem ji neviděl, vyrostla a zmoudřela.
Buchta naše
 Stále vstřebávám dojmy ze dvou návštěv Saska a bohužel také pociťuji bolavé prsty a šlachy. Dva dny nemůžu zavřít ruce v pěst, tedy aspoň ráno.
  Ve středu máme klasicky hlídání, všude má po obědě pršet, tak to nechávám na If. Ta chce kupodivu do Polska, fajn, jedeme. Před polednem jsme u Nadstachu, fouká a je vlezlá hnusná zima. Nejsem schopen se vůbec rozhýbat, tak to vypadá na rest. If statečně rozmrzá, ale dnes je vážně hodně vlezle. Rozděláváme tedy oheň, který nás dnes zachraňuje. S rozehřátými prsty a vyhřátými lezkami se tu hned hýbe lépe. Vadou je kouř, který čoudí přímo do ďoury, jsme jak uzenky. If konečně a několikrát sama udělá klíčový krok v Progresu, což je pecka a velký progres. Dělá ho stejně jako já, akorát z vyššího levého, tím si ubrala jeden krok na závěr.
Žádná omáčka
Já se taky rozhýbu, prsty naštěstí fungují a nakonec dnes nejlepší sešna tady pro nás pro oba. Nejprve vylezu dvakrát za sebou Low bez třech prvních kroků ( jsem tam jinak než v Progresu), pak poprvé bez prvních dvou kroků (pravá nástupová lišta, levá spoďák), to potěší. If ladí detaily, příště by už mohla dávat pokusy. Já ještě na závěr zkusím tři pokusy, ve druhém jsem schopný zvednout obě nohy za pravý stisk. Super den.
 V pátek je v plánu pozdě odpolední či snad noční sešna na Progresu. Zítra má - mělo údajně dost pršet, nakonec jedu dřív. Kolem jedničky jsem v jeskyni a je to tu na slunečník. Rozdíl dvou dnů a pocitové teploty minimálně 20stupňů. Ve středu bych bez ohně asi nelezl, dnes rozlez do půl těla v kraťasech. Kroky jdou vcelku hned, ale není power, není kůže, chyty v tom teple nedrží.
Nad šest osm stupňů to tu vážně nemá smysl, nebo musí fičet, pršet nebo já už vážně nevím. Dávám pár nálezů, ale dolezu jen do bočáčku a ani nezvednu nohy. Nebaví, mizím ještě omrknout Polish star.
Tady je ještě mraky sněhu, na cestě klasicky nasráno, skála suchá. Oživuji kroky, kůže pálí, docela to jde. Co nejde je špička v první části. Zase ty boty!
Převísek pod sněhem
 Na Velikonoce s If opět Sokolíky. Je zima, fouká, ale je už o něco tepleji. V díře sníh, chyty vymrzlé, před dírou sluníčko. Klasicky dlouhý rozlez, tady se nic neurychlí. Já docela funguji, Ivča je chudák dnes zmrzlá a jede na půl plynu. Na oheň to tu dnes není, všude mraky lidí. Cítím se dobře a vše zatím hraje. Po rozlezu dávám třikrát crux Progresu do madla, potom low bez dvou kroků. Chyty nečerní, pauza na ostráky. If se snaží rozhýbat, ale dnes bojuje spíš se zimou. Jsem na řadě. První dva ostré chytnu blbě pravý bočák, začínám být nervozní. Další pokus, jdu, jak mám, bočák konečně naberu dobře, zvednu nohy a už jsem v Progresu, palba pravou, začínám se rosit, topové madlo nedržím dobře, ale přidám na tři vteřiny jak na závodech, je to tam!!! PROGRES LOW, pravděpodobně nebo spíš určitě můj nejtěžší boulder
( https://www.youtube.com/watch?v=lkhyv53neEA ). Číslo není až tak důležité, schová se pod něj cokoliv. Pro mě HARD, ale je to ( i vzhledem k možnosti lézt jinak - dlouzí ) jen v osobní rovině. Super lezení, velký převis, zámky, silovka. Po dlouhé době se něco vylezlo a zrovna tohle, mám radost. Nesundávám ani boty a dávám během pěti minut 2x Regres, dlouhý krok nahoře je pořád dlouhý. Zábava tu ještě nekončí, uvidíme, co bude na podzim. Balíme a přejíždíme ještě na Chaos.
Chaos
Výlez dnes suchý a jde, crux jsme ale nerozkličkovali. Je tu docela teplo, ale dá se. Na závěr ještě sáhnu do Rajbana, první dva kroky jdou hned (z levé paty), zbytek zkusíme jindy.
Tohle by šlo

Tohle taky
V úterý je nádherně, jdeme omrknout oblíbený park. Hrazdy stojí, malá hned vyzkoušela visy, už se těšíme na pravidelnější návštěvy.
V parku

Holky
 Ve středu chceme na rychlý Bor, ale Magnus hlásí totální mokrotu. Volba je na Ivče, opět překvapila, chce omrknout Sachsen. V jedenáct vykládám náklad u Kriegu a jdu hledat Gotthaus. Je krásný letní den v dubnu. Na sluníčku trenky tričko i bez. If hlásí, že malá lišta dnes nejde držet, což chápu. Namotivuji ji do skokové verze, pro malé docela prasárna.
Zamířit

a letět, kam oko dohlédne
V nejlepších pokusech je schopna pohladit doskokový chyt, šance tu je, ale také tu může proskákat půl sezony. Další zastávka Medvěd. Mně se daří poměrně lehce dolézt zestoje do nohandu, ale první a třetí krok dnes nejde.
Saská perla
Nohy nateklé, prsty po chvíli otlačené. Boží boulder. Ivča také zkouší a musíme se smát. Morfo jako prase v každém kroku. Přecházíme k Shivě, která je aspoň půlkou ve stínu. Mně se daří konečně dekodovat Ondrovu kumite betu, dnes funguje překvapivě dobře, kroky jsem schopen dělat opakovaně.
Benyho kumite

Zato konec, který je na slunci, dnes pěkně ztěžkl. Teď už konečně regulérně zkrokováno, těším se na další návštěvu. Nakonec pěkný letní den. T.
Na zahradě v lese