neděle 28. května 2017

5.5., 8.5., 10.5, 17.5., 20.5. Labák


  Kůže není, prsty stále děravé, ale je relativně dobře, hlídání máme, čeká nás návštěva, jedeme se provětrat do Labáčku. Jdeme rovnou dozadu a kupodivu je docela sucho. Oživuji s tejpkou kroky v projektu a celkem to jde. Přijdu na zlehčení v překroku doleva, takže dílčí radost. If se připojuje, jsme rádi, že se hýbeme v převise a venku. Další štace traverz, otepluje se a moc to nedrží, ale šance tam je. Ještě mrkneme na Bivak, ten je vpravo úplně zdojenej, levá část dobrý. Ladím konec projektu a asi lehčí to bude přes Dlouhej kouř. Asi desetkrát ze stoje doleva a unavení hurá dom.
  V pondělí Ivči rodiče odjíždějí už dopoledne, je frito, valíme tedy opět aspoň do Labáku. Stav prstů stále stejný, oproti pátku bolí víc hlava, i břicho je plnější, ale co už. Jdeme opět dozadu, dám jeden pracovní, ale s tejpou a v tomhle stavu bez šance. I tak dolézám docela daleko. If ladí kratší verzi traverzu zprava a na třetí pokus i s dramatickým vývlajem přelézá ( https://www.youtube.com/watch?v=RqnekKShXSE  ). Pěkná kombinace, cejdo by mělo sedět. V poslední době se docela přelézá a také točí, což je jedině dobře. Člověk se rád podívá a také odpadají pochybnosti. Nebo? I přesto, že přelez natáčím má If pocit, že si o něco škrtla. Ještě půlhodinu se o tom dokážeme bavit, teč o vzduch se nakonec nepočítá :). Traverz od Rosti docela drží, If ladí, malý progres tam je, už je schopna sundat levou nohu ze stupu, což je crux. Pak už zbývá jen poskok do lepšího, rychle překopat nohy, nespadnout z delšího kroku na konci, k tomu omáčka s nejasným startem a je to :). Bivak sušší než minule, ale s tejpou nic moc...
  Ve středu If zavelí a tak jedeme zase. Po dlouhé době jedeme Rammsteiny, cesta skvěle utíká, Raus rein, psyche is high. První štace Trikolora na Modříně. Je teplo a sucho. Chyty moc nedrží, If není ve své kůži, navíc leze s tejpkou. Ale myslím, že nakonec dobrý, poprvé udělá dlouhý krok na konci sama. Trochu jsme to překopali, příště s kůží, hlavou a odpočatá a budeme chytřejší. Přejíždíme na Bivak, já konečně zkouším lézt bez tejpky a je to znát. Trochu vlhko, ale dá se. Daří se mi opět rozklíčovat začátek Sundekra a na konci vymyslet zlehčení a hlavně překopat druhou část - Těžkou půlku. If zkouší taky Sundekra, ale síla a délka jí (zatím) stojí v cestě. Hlavně se totálně vyndala v Trikoloře, nevadí příště bude líp :). Konečně se dá slušně hýbat, trenky, tričko, převis, chyty, to máme rádi. Další projekty ve hře. V poslední době navzdory vysokým teplotám se to přelezy jen hemží. Spíše bych to nazval degradací boulderingu v Čechách. Rosťa krysař odhodil na chvíli maratonky a leze Apluska na flash, na Petráči se lezou a skoro lezou "osmáčka" v letních podmínkách, atd., kam ten svět spěje :). Ale Džangli potěšil, dobrej zářez na Koňáku řekl bych, Silák jeden dlouhej :).
   Další středu je vedro jako v létě, ale i tak jedeme. A v komplet sestavě!!! V Liberci v deset 19 stupňů, dva tréninky doma na lištách za námi, díry v prstech konečně zmizely!. Jedeme, krásný den, v Kamenici se stavíme u parádního komína
Komín (než půjde k zemi)
a na hřišti, kde borci z Lednice přivezli nádherné dravce na ukázku dětem. Na Bivak dorážíme před polednem, na oko sucho, stín, a teplo.
Piknik na Bivaku
Sundecker bohužel vlhký, tak alespoň části a Šluk ze stoje dvakrát na rozlez. If se vrhá na Běláka, který se jí snad bude hodit na osmičkové kombinace. První seriozní zkoušení a po půlhodině zkrokováno!!! Tohle potěší, můj boulder, navíc pro malé celkem svižné kroky, v letní podmínce, vynikající. Bohužel v dlouhém kroku do topu opět protrhává a s tejpou to na pokusy není.
Já volím ajdo od Weny Shot, na první ostrý pád z mokré díry a vlhké oblinky úplně na konci, druhým s rezervou, třetí už bych nedal
( https://www.youtube.com/watch?v=cw5dOFM7H74 ). Softový, teplota možná 25stupňů, kroky znám. Před třetí to balíme, už se nedá nic.
Pápápápá papapa
Na cestě zpátky objevujeme pěkné koupátko, letní výjezdy v komplet sestavě by mohly být fajn.
  A v sobotu opět, je relativně chladno a fičí, tentokrát bez prcka. Jít dozadu na projekt byl holý nesmysl a pouhé odevzdání kůže, nervů a energie. Ani na Bivaku to nedrží, nechápeme nic. Oba jsme nějací jaloví. I tak If dá dva pěkné pokusy v Běláku a trochu pozmění konec, já opět jen lezu části projektíku a dalších restů. Nakonec opět dobrej trénink, ale čekali jsme víc.T.


úterý 2. května 2017

1.5. Labák

Po dlouhé době vyjíždím sama, bez chlapa, bez Ivči, sólo Mama akce, jedu si to užít, nebo?! Mám namířeno na rest z loňska do Labáku na Black and Deckera 8A. Minulý výjezd jsem padala z pravé přídrže, takže co dnes, kde se bude padat?
Týden předtím jsem trénovala vytrvalost a prsty, což mi chybělo do výlezu. Dnes se ukáže, jak jsem natrénovala.
Je dobře, teplota 11°C, sucho a bez jediné duše, nechápu že tady nikdo není. Paráda, je klid a žádné nervy, přesně tohle potřebuju.
Rozlézám se tak nějak všude okolo, však to tam znáte, ani málo ani moc, nechci se hned vydojit a kůži ještě nemám pořádně dorostlou z minula. Při rozlezu cítím, že se mi otevírají staré díry v prstech, a jééjee, no toto začíná pěkně. A tak přichází na řadu oblíbená taktická hra, kdy je lepší dát méně pokusů, než se tam mrcasit celý den. Co mi taky zbývá. První pokus, nachystám si Huawei debila, ať mám video památku na staré dobré časy, no dopadl nevalně, padám tam, kde se nepadá a je ještě pohoda, nevadí, orazím, snad síla dorazí. Po půlhodinovém chytání lelků a koukání do blba jdu na další pokus, padám stejně, aha! Já tam prostě musím ležet, v tomhle bouldru krátký člověk musí ležet! Vychází to tak, tak, jsem napnutá jako struna. Dávám si hodinovou pauzu. Mezitím prochází jen pár turistů a tři lezci, ale pokračují dál, nic zajímavého tady pro ně není, chápu.
Třetí pokus, zapínám, obouvám, lezu, dolezu do přídrže, ale padám, sakra, to snad né, mám úplně rozjetý prst, kape z něj jak s nosu, ale cítím, že to dalším vylezu. Chybělo málo, jen tu pravou lištu zamknout. Kapesníkem vysuším, co se dá a za půlhodinku se chystám na další, ale už bohužel poslední pokus, díra v prstu mi dává stopku.
Zapínám debila, obouvám se, nalézám, v půlce bouldru slyším debila jak se vypne, srát na to, jsem v přídrži, ty vole, ještě jednou a ještě, přehodit nohy a plác do výlezu! Jsem táááám!!!! Šťastná jako blecha. Za pět 12 s dírama v prstech přelézám těžkého Dekra. Velká radost. Škoda videa, ale ještě to určitě polezu, protože to otevírá další směr ;).
Přesouvám se rovnou pod další lahůdku z dílny Rosti. Zvednu se dnes jen jednou, s tejpkama to nejde podržet, navíc se výrazně oteplilo a nedrží to, nevadí. Přesouvám se dozadu na další Rosťovinu, kterou jsme minule trochu zkoušeli a šlo to docela dobře. Chci rozkličkovat začátek cesty, Tom leze spodem, já musím vrchem přes malou prstovou misku, přehodit nohy, tohle je teda hodně ultimát! Začátek mám těžký, střední pasáž jsem vymyslela s kolenem, ze kterého se dostanu celkem lehce křížem do jednoprstovky a dál. Potom si hraju s přebíráním misky a těžký závěr nakonec. Ten jsem jinak než brutálním fixem nebyla schopna udělat. Je to pěkně daleko, budu muset ještě hodně pojest! Každopádně, s tejpkama a v tom teple nebyla šance udělat jakýsi ladící pokus, ani náhodou. Jednotlivé kroky jo, ale pospojovat, to né, dnes né! Nevadí, i tak jsem spokojená, parádně jsem si zalezla, cosi vylezla a trochu poladila těžký traverz s 1 přelezem ;). Ale od ladění k přelezu je dlouhá cesta. Lezení zdar! I.







19.4.,22.4.,29.4., 1.5. Labák, Tygr, Polsko

Ve středu jedeme po dlouhé době zkusit Labák, zima a vítr, 5 stupňů, já bohužel stále děravé prsty. If zkouší Dekra, po chvíli kroky jdou, na pokusy bohužel moc zima. Já ladím kroky, které nikdy nešly a nic moc se nemění. Pak jdeme omrknout Itchyho, po chvíli oživujeme první kroky a pak všechny. Dávám jeden pěkný pracovní pokus, další díra v prstě dává stopku.
 Sobota opět Bivak, kluci už buší, If se přidává a dává jeden moc pěkný pokus v Dekrovi. Itchy s tejpou na ukazováku docela úlet, i tak dávám slušné dva pokusy, kdy skoro přendám nohy. If je v tom betonová, první dva kroky i přendání nohou dělá krásně, bohužel také protrhává ukazovák.
Ještě jdeme omrknout Rosťův traverz dozadu, já skoro nula, If se v tom hýbe o poznání lépe.
Vidím to teď bohužel na delší pauzu, děravé prsty potřebují dorůst, i přes vcelku slušnou podmínku venku.
V sobotu ráno nemohu spát, tak jdu v půl sedmé omrknout Tygra. Je krásně suchý, 3stupně, rychlá snídaně a v půldeváté už ladím. Kůže docela zarostlá, alespoň myslím, ale hned v prvním zabrání pravou za krystal otvírám brutálně ukazovák -  jak konzervu. Zkouším s tejpou a kupodivu to až tak nevadí. Tedy až na výlez, otepluje se, svítí do něho sluníčko a žiletka s tejpou prostě nedrží. I tak ze Standu čtyřikrát dolézám do výlezu, v nejlepším pokusu chybí 5cm do velkého stupu pravou nohou. Točím horší a lepší pokusy s A+ nástupem, vypadá to dobře a dnes musím být spokojený. Bez děravých prstů a v podmínce, ale kdy?
Na prvního máje mi zmizelo auto a bouldermatky, prst stále otevřený, měl bych posekat, ale píše starý dobrý Jedrzej a tak ho jedu pozdravit k Odynovi. Je teplo, ale kupodivu to docela drží. Jeho beta je úplně odlišná od originálu (jak už to tak u něj bývá), nicméně hustá a zajímavá. Jsem zvědavý, kde se nakonec ustálí klasa. Zkoušíme kroky, na víc to dnes není. Mezitím volá If, že tam poslala Těžkýho Dekra, neskutečná radost a pýcha. Tohle ajdo není o žádné kryse, malé dírce, Petráč, traverz, tohle je chlapárna, silovka, hodně kroků ve velkém převise.
 Troufám si směle a subjektivně říct, že asi nejhodnotnější český babský boulder přelez. Pecka Ivčo!!!
 Ještě přejíždíme na Polish star, ale s tejpou a bez kůže už nic. Třikrát tečuju oblinu a debilně letím na zem. Ono v podstatě i za čerstva to bude o prvním strašně dlouhém prsty drtícím fixu, který asi jen tak nezlehkne.T.

sobota 22. dubna 2017

14.4., 15.4. Kopec a tygr

V pátek bereme malou opět tam nahoru.
Obavy, že jí bude zima rychle mizí. Je teplo, dost teplo. Kopec je plný známých tváří, hlavně z Moravy. Ivča namísto pozdravu dostala kartáč, že ojebala Škubánka (stejně jako my všichni, co to lezli podobným způsobem). S její výškou a dlouhým krokem na konci? No nevím, nevím.
No alespoň se dá říct, že i díky videu jsou její přelezy, řekněme více uvěřitelné :).
Ať si to každý dělá jak chce, nejde přeci o život, ale o hobby - plácání se po kamenech.
  Jdeme rovnou ke Gambě, je pěkně suchá, vyhřátá. If ladí kroky, pak pasáže, pak dává i první ostrý pokus. Jde jí to nad naše očekávání dobře, ale na přelez to ještě není. Já běhám s malou po kopci, dvakrát zajdu na Aperol, ale žádná pozitiva se dnes nekonají. Snad jen, že se budu muset vrátit k původní betě s hodně dlouhým krokem doprava. Asi. Ale až někdy později, nadšení z téhle věci se vytratilo.
 V sobotu ráno volím Tygra, dlouho jsem tu nebyl, tak ani nevím, co čekat a jestli bude vůbec sucho.
Sucho je a drží to dnes pěkně. Postupně se daří pospojovat kroky v pracovní standové verzi, v nejlepším pokusu se pouštím z výlezových neočištěných krystalů. Paráda, jasný progres, to máme rádi. Dorážejí holky, kůže mizí, další o trochu horší pokusy, první díra, oteplení, tejpka, dnes už stačilo.

Ještě udělám opakovaně nástupové kroky z kratší i delší verze,
dobrý pocit, začíná se to snad rýsovat. Uvidíme, co počasí a kůže. T.

středa 12. dubna 2017

9.4. a 11.4. Sněžník

  Po sobotním dvoudenním dešti a vichru jedeme opět na kopec. Je dost teplo, ale překvapivě sucho. Postupně teplota stoupá snad přes dvacet a stojí to za prd. If dává dva dobré pokusy ve Škubánkovi, já se peču v Aperolu, ale nejde mi krok levou za hranu, If konečně udělá celou výlezovou sekvenci v Gambě
už se to rýsuje...
a dodělá se na Špindírovi, já marnost na Best of directu. Nebaví...
 V úterý nečekaně opět na místě, mění předpověď z celodenního pršení na bezdeštivo, tělo a prsty nejsou, zato je podmínka jako čuně. První zastávka Škuban, If dva dobré (pracovní) pokusy až do hrany, mění pravý chyt. Přesun na Aperol, kde opět po hodinovém obléhání nedávám krok levou za hranu, velké rozladění. Myslel jsem, že je připraveno, ale levá špička je opakovaně proti. Špatný program, síla v těle, obojí? Zase nic nevím. Zpátky ke Škubánkovi, If další dva do hrany, chudinka. Dlouhý krok opět dává stopku. Odděleně udělá relativně lehce třemi způsoby, v kuse buď dojde síla, nebo nenakopne dobře patu za hranu. Opět mění pravý chyt a dává pauzu. Jdu na Tělocvičnu, kde aspoň konečně bleskově smáznu starý rest RT 1 (https://www.youtube.com/watch?v=CeSU1HLBbUE ). Na o trochu delší variantu je 5 minut pauzy málo, opakuji tedy kroky ve dvojce - jdou hned. V podmínce a s kůží by to měla být jen otázka počtu pokusů, nebo? Jdeme zpět na Ivči rest, namotivovaná a správně naštvaná krásně přelézá ( https://www.youtube.com/watch?v=TR9u4yi06ak )! S její výškou vcelku těžké. Zbytky kůže necháme v Radostech a Fucknevím, ale už není nic. Dnes super podmínka a nepřipravenost z naší strany. T.
...výlez chápu
že to ta koza nežere, to nechápu


pátek 7. dubna 2017

30.3.,1.4. - 2.4., 6.4. Sněžník

 Dlouho jsme nelezli na písku, na Polsko je asi teplo, tak jedeme na oblíbený a frekventovaný kopec. První zastávka Tortila. Trochu se rozlézám, pak se přesouvám rovnou pod cestu a zkouším šroubovat prst do dírky. Jde to poměrně lehce, a tak přidávám i další kroky a výlez. Je sice teplo, vzduch se nehýbe, ale kupodivu to drží. Jdu rovnou na pokus a ...PŘELÉZÁM.
Mám radost, další 8A je vylezené ( https://www.youtube.com/watch?v=t3BORa41AjI ). Přesouváme se na Tělocvičnu, tam zkouším z minula nezkrokovaný rest Rave Time 2. Podaří se mi skočit do hrany a je zkrokováno, tedy až na začátek. Možná bude pro mě lehčí lézt to rovnou Ribstolí :). Tom konečně rozluštil (bez velké dírky, kterou neudrží) Rave Time 1, dává pěkný pokus na slunci, ale padá v rozpažce do spoďáku. Snad to příště půjde obojí :). Přesunujeme se pod Gambu a zkouším se tam pověsit, jednotlivé kroky kromě cruxu jdou, spojit to bude horší, ale i tak mám radost. Mohlo by to snad jít někdy vylézt, je to na mě dost hrubé, uvidíme. Další zastávka je Ambra, kterou by Tom rád (vy)lezl, je hodně teplo, malé chyty nejdou držet. První krok dobrý, pak těžký krok do přídrže
Ten asi ne e
(někdo označil chyt na hraně hrany, ale to by se asi brát nemělo), který udělám, pak tři čtyři kroky, které nám v teple nejdou, no a na závěr skok, kdy ti vyvlaje úplně všechno, nohy za hlavou, fakt pecka! Ještě jdeme omrknout za rozhlednu Džangliho nové 8áplusko Aperol a hurá domů. Hezká sešna, trochu teplo, ale radost máme. I.
  O víkendu má být hic snad všude, ale dodávka je snad v cajku, malá Ivča chce BRM BRM, kašlem na podmínku a jedeme na dva opět na kopec. Nikam nespěcháme, stejně je teplo. Cesta na kopec z louky s narvanýma maticema a děckem na ruce je více než příjemné zahřátí, bolí úplně všechno.
Relax po výšlapu
Jdeme hned ke Gambě, já rozbaluji playground, mamka leze. Gamba od minula vyschla, ale je o dost tepleji. If se rozlézá a postupně krásně krokuje, největší problém dělá přidání pravé ruky do hrany. Doráží Evka s Korbou a ladí společně. Následuje přesun k vyhřátému Aperolu, kde strávíme parádní sešnu s Korbou. Postupně ladíme kroky, které jednotlivě jdou, kromě třetího, ale moc jsme ho nezkoušeli. Jsem úplně nadšený, vodorovná medvědice, nádherný kroky, tenze, špičky a - rozpažky. 10 vyrovnaných kroků a spadnout se dá všude. Subjektivně těžší než obléhaná Hmota, délka opět velká výhoda. Džanglík si to ušil na míru syčák, později jsem kouknul na video a lezl to úplně jinak. Vážně pecka bouldr, díky za něj. Přesun zpátky na Gambu, je to už horší, já ještě zaběhnu zpátky na Aperol, doladím vývlaj uprostřed a výlez, jsem na kaši, ale nadšený jak malej kluk.
Malá Ivča v autě chudák rozespalá a přetažená, koupím v hotelu dvě lahvové plzně za 92Kč a přejíždíme do lesa na spaní. Moc jsme toho nenaspali, asi tesáčky.
Na lehko to jde
 Ráno a dopoledne vedro, v podstatě se nám ani nechce lézt. Přesunujeme se ke Škubánkovi, který Evka pěkně naladila a málem i vylezla. If se připojuje a konečně správně nakrokuje, ale na přelez to dnes už není. Já zalézám z druhé strany do ďoury, kde je příjemný chládek a kde se snažím jako správný Krtek přijít na nějaké řešení. Postupně jsem schopný se dostat pravou rukou do levé lišty a podržet chvíli hranu, ale síla a teplo jsou proti. Bude to ten správný program? Každopádně progres a radost z kroků. If ještě vyleze pár lehčích věcí, snad rozluští první krok v Bolesti a s plnou polní mizíme z kopce. Malá byla hodná a docela spokojená, tak snad brzy a komplet zase někde ve skalách.
Bucík na kopci
  Ve čtvrtek jedu sám, dorážím kolem jedné, podle Meteoblue má být frito a pocitová teplota minus šest, tak to rozbaluji u Tělocvičny. Bohužel je vedro a skutečných dvacet na slunci. I tak dávám dva pokusy, kdy tečuji levý spoďák, další trápení na slunci nemá smysl. Pozdravím Čermyho bandu a běžím dozadu na Aperol.
Zátiší s šikmou věží
Chci rozklíčovat třetí krok, postupně rozluštím a zjišťuji, proč je označen levý chyt na standovou variantu a také bohužel to, že minulá sešna byla téměř k ničemu. Po cca hodině konečně přicházím na správnou betu, jak se dostat pravou do oblého bočáku a z něho levou vcelku lehce do velké výlezové lišty. Myslím, že je vyhráno, bohužel opak je pravdou. Minimálně další hodinu ladím závěrečný psycho vývlaj. S mojí výškou Džangliho na pohled easy výlez vůbec nefunguje, musím se celý ztopořit, vyndat levou patu za oblý bočák a psychoposkokem přes přídrž do výlezové hrany. Jsem vyndanej, nicméně Aperol snad definitivně kroklý a připravený na pokusy. Příště zkusím nejprve stand, myslím, že s mojí výškou jasný áčko, nebo jsem nepřišel na C+ betu...Večerní zastávka u Krtka úplně zbytečná a nasírací, nic už nefunguje. T.



úterý 4. dubna 2017

26.3. + 27.3. Vesec + Polsko

V neděli dlouho zvažuji, kam jet. Všude bude slušně, všude rozlezeno. Zítra máme hlídání, tak volím kratší destinaci - Tygra. Ráno a dopoledne tu je stín, bohužel je i tak dost teplo a levá placka dnes vůbec nedrží. Zkouším několik úchopů, ale stejně černím a tempo pravou do krystalu dnes sám neudělám. Jdu omrknout sed a asi po hodině nečekaně vymyslím betu, kterou se dostanu do standové varianty. Je to těžké, je to psycho, ale udělal jsem to dvakrát. Paráda, zkroklé minimálně béčko téměř za barákem. Mezitím dorážejí holky, je pohoda, teplíčko, sluníčko.

Ještě zkouším výlez, na rozlez ani prd, teď na slunci dvakrát za sebou. Uff, jsem zvědavý, jak budou probíhat seriozní pokusy, nyní si to neumím moc představit. Zkroklé na tři až čtyři části, hodně těžkých kroků za sebou, tření, břicho, síla v těle, špičky a peprný výlez po hryzavých krystalech na závěr. Do toho odřené nohy, boty, propíchané dlaně a prolezené prsty po pár nálezech. A ještě být ve výlezu opatrný a nestoupat na krystaly, které se drží. Kluci, fakt opatrně!!! Třeba se ještě na jaře ochladí...
  Druhý den leze spíš Ivka, jedeme hned ráno směr Sensimilla. Teplota ještě dobrá, rozlez ve výlezu, ladění kroků. Má problém nabrat ze špičky spoďáček a nasadit za něj patu. Odděleně to udělá, v kuse bohužel. Postupně se otepluje, tak ještě zkouší mojí betu, ale krok rovnou do vrchní hrany je na ni příliš humpolácký. Dnes nic, ale nevadí, chce to nižší teplotu a více kůže. Přejíždíme na Polish, já jsem po včerejšku bez kůže a tumpachovej. If zkouší Czech staru ze stoje. Po zaktivování a pochopení se v tom začíná velice dobře hýbat.... Musíme sem přijet čerství, ideální destinace na teplejší dny. T.