pondělí 3. července 2017

Letní Sněžník + Labák 27.6., Kras 30.6. - 1.7.

  Minulý výjezd jsem se zapřisáhla, že nebudu v takových vedrech jezdit, akorát tě tam olizují mouchy, pičorky a nevylezeš nic a jsi z toho naštvaný, vypsychovaný a bůhví jaký ještě.
  Kopec, pravděpodobnost, že tam bude chladno je víceméně nulová, ale aspoň by tam mohlo trochu foukat a nesvítit, hlídání máme a chci toho využít. Po nechutných vlnách veder se konečně chystáme zase vyjet. Jako před každým výjezdem na šutry sondujeme počasí, ale poslední dobou se spíš řídíme tím, jak se cítíme, když vstaneme a koukneme se z okna. Je to bohužel mnohem jistější (Martine!).
Z avizovaných 20 stupňů zase vylezlo 24 a cestou teplota neklesala, nicméně jsem měla poslední šanci na lezecký výjezd, než odjedu do Havířova (se najíst).
Mikča v barvě melounové a naopak

Pravda u kruháče
 Mizíme rychle ke Gambě, už se mi i o ní zdá, vše je jasné, teď už to jen vylézt. Je vedro, potím se, jen to vidím. Koukám do chytů, jsou suché, obloha zatažená. Po rozpinkání a prokřupání těla se tak nějak odhodlávám do hokusu pokusu. Jsem tuhá jako žádná druhá, PD by řekl : "A ještě k tomu stará a suchá"...no co, tak si orazím a jdu na další pokus. Pravá noha vůbec nepochopila co se po ní chce -  pouze a jen dát patu do stropu a ohnout špičku dolů, nic nenormálního přeci. A tak tam přirozeně zkouším lámat nohu, zas a znova, guma boty už nereaguje, noha bolí... tak jo, dám si oraz. Tom se už na to nemůže dívat, chápu, sklopím uši a jdeme na Aperol. Tom vypadá odhodlaně, po rozpinkání se hezky projde standovou verzí a máme velkou radost, v tom teple parádní výkon ( https://www.youtube.com/watch?v=WFfAPMLFEwk )! Zkouší ještě naladit sed a kroky jsou jasné, musí se na to zajet v zimě a vyleze to rychle (snad).
Tohle a to další bude blbý na kusovku...
Začíná poprchávat, takový lehký letní deštík, to v předpovědi jakoby bylo.
Zpátky na Gambu, jsem odpočatá, co bude zase špatně teď? Přehrabuji se v botách a pořád kalkuluju s pravačkou, musí to být tvrdá bota. Na výběr mám jednu, na které se mi hrne guma, a druhou, která se už teplem vygajdala tak, že nefunguje. Volím menší zlo a jdu na pokus, párkrát padám, ale chápu podstatu problému. Mezitím se hezky rozpršelo a Tom mi přikrývá hranu hadrama.
V dalším pokusu se cítím dobře, trochu si musím houknout, špička mi drží, poskok do lišty udělám, pata na hraně spolupracuje, skáču do hrany, křížem do přídrže, která je mokrá a chytám levou madlo, pravou madlo a vývlaj si už hlídám, abych se nedotkla. Nahoře mne čeká ještě překvapení, totálně mokré slizké madlo, musela jsem zakrysit mech. Radost VELIKÁ ( https://www.youtube.com/watch?v=V1NtyTotBW0 )!!!
Pro Vencu A muerte
 Ještě máme čas, přesunujeme se k Respektu. Kroky v Tsim fuckis a Hokusu docela jdou, ale na vážnější pokusy to už není. Přejíždíme ještě rychle na Bivak, ale docela zbytečně. Nefouká, je to tu jak v prádelně, jak v tropech. Já už nic, prsty se kroutí, lepší nelézt. Tom má ještě sílu, ale prsty se nechtějí chytů ani dotknout. Tak alespoň 5x Černý traverz v rychlém sledu, poslední přelez už byl na krev. Nečekaně úspěšný bláznivý výjezd. I.

Kruhy před cestou za babi


 Holky odjely, jedu omrknout opět Kras. TVRDÝ SILOVÝ letní Kras. Všechno při starém, Palmala nejdřív jde, pak vůbec, pak dobrý pokus, ještě jeden, pak už nic. Pocitově normální C+ a stejně to nejsem schopný přelézt. Doráží velkej Vojta (je opravdu hodně velkej) a rychle přelézá. Zkouším okolní věci až do úmoru. Prsty oškubané, chyty pálí, tělo bolí, ozývá se koleno. Člověk tu vždycky zjistí, jak je slabý a to, co stačí na hraní si na písečku je tady k ničemu. Buď to tam máš, nebo papačau. Pravdou je, že je i tady dost teplo a nedrží to ideálně, alespoň mně ne. Ale asi jsem jediný. A taky starý... Ráno se kupodivu cítím dobře, ale po zahřátí prstů zjišťuji, že to byl jen pocit, už ani nedám závěrečný krok z Bubáka. Další setrvání na tomto pěkném místě, kde vládne Síla, nemá smysl a tak se staženým ohonem pokorně mizím směr domov. T.

čtvrtek 22. června 2017

8.6. Labák, 11.6. Sněžník, 13.6. Kras, 17.6. a 21.6. Sněžník

  Místo plánovaného Krasu jedeme do pr., tedy alespoň na Bivak. Po dlouhé době je chladněji a je to hned znát. Chci dolézt Paskvila, na rozlez třikrát Čerňák ze stisku a lišty během 15min,  ani to ale není záruka přelezu. V prvním padám ze srdíčka na konci, pak ještě dvakrát, kdy mi smekla pata v kroku do předposledního chytu. Pak znovu Čerňák, patu jsem dával blbě... Prostředek docela načne, určitě těžší, než Black porn, lomítko by na místní poměry mělo sedět. If po rozlezu parádní pokus v Bělákovi, kdy padá z přídrže, velký progres. Pak už dva tři horší, na bouli to chce ještě zimněji. Já ještě ladím Decenta, další dílčí ulehčení, ale už to není ono. Dnes jsem se nějak moc vyndal, roky jsou znát. If ještě pěkně naladí první část Čerňáku a přes hřiště na Bynovci a Rynoltickou zmrzku značně unaveni pádíme domů.
V lese na koni
 Jsem stále dost rozbitý a unavený, ale v sobotu si bere babička malou, If chce jet ven, tak jedeme.
Tentokrát po delší době letní kopec. První štace Gamba, kupodivu suchá, i když všude kaluže a mokrá zem. A teplota kolem poledne ještě docela snesitelná. Konečně si vzpomenu na klíčový krok, který dělám staticky - If jen doladí na velikost boty... Největší problém v teple dělá výlez, Ivča je krátká, nakonec funguje pravá ruka spoďák na přendání nohou. Finálně a dobře napinkáno?
 Druhá štace Aperol. Je to vyhřáté, ale kupodivu hned na rozlez zafunguje čerstvá síla a lehce se dostávám do pravého madýlka. Další kroky jdou ze začátku také dobře, mám velkou radost. Dávám pauzu, že dám konečně kratší verzi, ale jak když mávne proutkem, prsty otlačené, nohy nateklé, kroky rázem nejdou nebo jdou o dost hůř. A těžký krok na závěr za levou špičku už neudělám vůbec (na rozlez lehké). Nechápu nic, pocity opět smíšené. Je pravda, že nemám už jediné boty s dobrou špičkou a je teplo (hodně přes dvacet). No nic. Ještě omrkneme druhou novinku od Džanglíka, vypadá to moc pěkně, ale v daném stavu a podmínkách nula. Na závěr si ještě dáme nádherného vysokého a lehoučkého Herrera a rychle za malou.
 Ve středu jedu na otočku do Maďarska, jedu o den dříve omrknout Staré skály ve Sloupu.
Nikde nikdo, hurá do lezení. Je kolem oběda, pofukuje, skála (prý) až moc suchá, moc to nedrží, ale na to moje krokování... Hned zkouším Palmalu, půlhodiny trvá než odlezu druhou část, pak docela dobře naladím spodek, koleno chvíli funguje, pak zas ne. Blbě se to zkouší, psychokroky, vše tlačí, vykluzuje. Nakonec nějak zkrokováno, dávám pauzu a kafe, připravím se na seriozní pokus a NIC. Oteplilo se, kroky, co předtím šly, tak nejdou nebo jdou blbě. První jelito na stehně, první vykouslá díra v prstě, sakra. Doráží Hans s kámošema, tak se aspoň kecá, zkouším ještě kroky v okolních bouldrech, ale už to nejde. V pět to balím, že koupačka a Holštejn, valím na parkoviště a proti mě dvě matice, brejličky, Štygi v plné polní. Hlava přepíná, otáčím to a jdu podpořit mladého silného chalana. Dlouho mu trvá, než vstřebá místní prostředí, skálu a kroky, postupně se pěkně rozlézá, dvě hodiny ladíme vše a v devět večer vcelku na pohodu přelézá Automatixe.
Silný chalan
Tedy až na poslední krok - dvakrát nedoskočí, stačí se vrátit o krok níž a až na potřetí je v topu. Je hodně silný, hold mladé meso. Před půl desátou dorážím na topinku a zasloužené pivko k Pepovi, přidám ještě jednu (jsem dobytek), o hodinu později zkroucený v Octávě tvrdě usínám v polosedu pod hoštejnskou pouliční LED lampou.
  V sobotu opět trochu chladnější den, i když ne zas tak moc. If chce na kopec, tak jedeme tam.
Gamba, rozlez v ní, nejde to podle představ, hlavně výlez. Pravý spoďák na její výšku není bohužel žádná výhra, akorát se přidají kroky na konci navíc. Nakonec zafunguje přidání pravé ruky do většího chytu na hraně a vývlaj, no uvidíme na kusovku. Aperol docela vyhřátý, dávám parádní dva pokusy standové varianty, zastavuje mě krok na konci, který je nejistý a těžký. Boty opět rozlepené, ale nakonec jsem eliminoval jeden vývlaj a ubral jeden silový krok navíc. Pauza, přesun ke Gambě, kde If zkouší začátek a pak dává nečekaně parádní pokus, kdy padá z velkého chytu na hraně!!!
Pohádka o kartáči
Teplota přes dvacet, docela vyházená, vynikající posun k dalšímu vysněnému chlapskému áčku. Dávám další pěkný pokus v Aperolu, stopku dává opět krok na konci. Sakra, kouří se mi z hlavy, snažím se něco vymyslet. A to se nakonec daří, stačí přidat pravou špičku k levé a krok výrazně lehkne. Tak sláva, po několika sešnách a změnách programu vše hraje a lehkne. Troufám si říct, že standová varianta je už pouze formalita a mohla by i v podmínce a s dobrýma botama fungovat v sedové verzi. Ještě máme chvíli čas, tak se připojujeme ke hnízdu němčíků pod Respektem. Zkoušíme Čokyna Kozlíkovou (Rosťovou) betou a první krok se daří téměř udělat. Pak kotel krok, pak už by to mohlo jít. Jsem docela nadšený, síly pomalu dochází, i tak se dalo ještě chvíli pohýbat v Hokusu. Po dlouhé době super lezecký den, ať už je chladno!!!
Radost na kopci
 A ve středu opět kopec, Ivča mluví jen o Gambě, nejchladnější den týdne, oukej. Aperol vyhřátej, ve třiceti na slunci pouze zbytečné nervy... Gamba o fousek lepší, If je silná, poprvé zestoje (s těžkým krokem) docela lehce doleze, později v 25stupních beru jediný dobrý pokus do hrany jako úspěch. Ještě pěkně krokne Tsim fuckis, první krok v jejím provedení maso...
Ladíme
Jinak nejhorší a nejzbytečnější výjezd za poslední dobu. Teď už snad konečně park, shyby, visy doma, docela nám to chybí. T.
Visy na výdrž

středa 7. června 2017

27.5., 31.5., 5.6. Labák

  V sobotu razíme opět do Labáku. Maká se kolem baráku, jsem rozbitej a vybitej. Ale jede se, malá se těší, If taky. Na Bivaku teplo a vlhko, Ivku opět začíná zlobit prst, ale i tak se rovnou vrhá na Běláka, který nedrží. Já zkouším tréninkově další kombinaci Paskvil, co vymysleli kluci - začátek v Kouři, spodem do lehkýho Dekra, dolez jako Black Porn. Nepoužívá se spára, vytesaná díra a samozřejmě topové madlo Dekra. Dolézám do rozpažky Čerňáku, je teplo a jsem na půl plynu, další pokus nemá smysl. Myslel jsem, že by to mohlo být s lomítkem, ale spíš to vypadá na další áčkovou kombinaci do počtu, nebo? If pěkně domácní v Bělákovi, baví jí to (zatím) lézt a to je dobře. Já snad konečně smysluplně nakrokoval přechod Decenta, ale chyty dole v převise stále vlhké a dnes neberoucí. Malá je taky spokojená, píseček, každou chvíli mašinky naproti, zpátky koupátko s lodičkou a čolkama, další letní a pěkný den za námi.
Sama!

Na lodi

Holky
  Ve středu volíme změnu a jedeme na Levej. První poznatek, je blbost tahat kočár Koňákem.
Druhý poznatek, kopec je hrooznej i bez kočáru. Převis je docela suchý, je teplo, ale krokovat se dá.
Zkouším nejprve vývlaj, ale bez šancí, potom lehčí variantu Dobráka, chybí odraz a centimetry výšky, potom klasického Dobráka, který nejprve nejde vůbec a konci dne trochu lepší. Radost udělal Taneček, ten první krok je docela těžkej, konec dolézám klasicky Blbečkem, ale tam už se nic neřeší
( https://www.youtube.com/watch?v=VdSs-UBAJV8 ). If naladí pěkně Blbečka, ale v pokusech je vždy něco špatně, až jí dojde úplně bicák. Ke konci zkouší Pexeso a to jí jde solidně. Na první sešnu to vůbec nebylo špatný. Malá spokojená, vodička, kytičky, klacíčky, den utekl jak voda. Až na ten prďák super místo.
Druhý den jedeme zkontrolovat Klokočky, bereme lano s sebou, ale celkem zbytečně.
Totální vedro, nicméně nový projekt vpravo od Mlejna luxusní. Sem se ještě rád vrátím, a ne jednou.
S mantou
 V pondělí po dešti a s nižší teplotou (asi o tři stupně) opět Bivak a opět komplet.
Vůbec to nedrží, spodek stabilně vlhký až mokrý, hýbat se jakoby dá. Kašlu na zbytečné pokusy v Paskvilu a raději ladím Decenta, If ihned do Běláka. Jde jí to opět parádně, boule nedrží, ale i tak další progres. Konec bohužel (nebo bohudík?) asi nakonec stejně jako dolez Šluka, tedy z paty, pravou oblinka nad lištou a do ďoury. Já se pořádně rozhýbu až po poledni, udělám všechny kroky v druhé půlce Fellow (chyty vlhké až mokré) a poprvé i sekvenci od spáry do madel ve stropě. Není ani tak teplo, jako vlhko a stojící vzduch, za tři hoďky jsme omačkaní a otlačení, hrozná podmínka. Zpátky ještě dětské hřiště na Bynovci a přes zmrzku hurá dom. T.
Botanka na Bynovci

Pravá z Rynoltic

pondělí 29. května 2017

21.5.-24.5. Kras



Kras!!! Dlouho jsme tu nebyli, loni ani jednou, několikrát to nevyšlo a nyní celkem natěšení jsme opět tu a v komplet sestavě!!! Vždycky jsme o tom mluvili, jak bude Kras super pro malou a on je. Večerní příjezd do Sloupu na parkáč, ranní snídaně, prohlídka hřiště a Starých. Tady je to trochu jinak, než jak si to pamatujeme, vše je o trochu jinak díky terénu, vše až na pár obílených směrů zelené, zasviněné, zaprášené. If hned zkouší novinku u hřiště Smrad dálek, ale v 15stupních a na rozlez nou čens. Přejíždíme na Jáchymku, jsem natěšený na novinku Baselard, na videu to vypadá pěkně a ve skutečnosti ještě líp. Navíc super místo ve stínu u vody, není co řešit. Malá se ještě pozdraví s ovečkama a číčama u silnice a hurá s plnou polní přes vodu do jeskyně.
Dvě
Je ještě vcelku příjemně, jeskyní pěkně profukuje. Kroky nejprve nejdou, pak dobře naladím až na závěrečný vývlaj, který nemůžu hodinu udělat. Blbě se to zkouší, sám a dvě matky je málo, několikrát sebou mrsknu ze dvou metrů mimo ně. Dávám pauzu, If mezitím zkouší Powerbanku, ale je teplo a moc jí to nevoní. Můj flash pokus je tragickej, chyty nedrží a celé je to takové divně defi...
Jáchymka

K odpoledni už jsem docela vystřílenej, dost se oteplilo, naštěstí nějak doladím vývlaj a následně i výlez - dost řeším pravou patu - špičku, kterou by se nemělo šprajcovat o strůpek. Nakonec tedy zkrokováno, přejíždíme na Kiliána, kde bohužel dává po dvou hodinách lopoty stopku hned první dlouhý krok. Škoda. Ve Starých už se nemůžeme dostat ani pořádně do bot, prsty a ruce otlačené, klasický letní Kras. Večerní dětské hřiště ve Sloupu a zítra restujeme, hurá.
Vyhládlo
 Ráno posnídáme a jedeme do Brna do ZOO. Po prudkém výšlapu tomu tady všichni tři přicházíme na chuť a strávíme tu skoro celý den.
Favorit

Péřový frajer

Polední siesta
Je to ten typ ZOO, která je lepší pro zvířata než pro lidi a tak by to mělo být. Ještě se stavíme na koupačku v Blansku na přehradě (super místo) a hurá na Holštejn.
Trampolka u Pepy
Klasická večeře topinka s pivem, malá řádí na trampolíně, musíme být spokojení a taky jsme. Spaní pod lampou nic moc, navíc k ránu poměrně dost sprchne, ráno jsme všichni jak přejetí válcem. Přejíždíme na Jáchymku, skála je naštěstí suchá. Po půhodince rozlezu vítězí vůle lézt nad stavem těla a mysli a jdu na pokus. Vůbec nevím, co a jak bude, hodně kroků a nejtěžší ke konci. Naštěstí prvním ostrým posílám, radost
( https://www.youtube.com/watch?v=XIcnd4UXQjw ). Asi lehčí áčko, nicméně za mě TOP boulder nejen v Krase, díky Štěpo. V dalším pokusech padám vždy ke konci, špička už nedrží, double alá Noo noo se nekoná.
Přejíždíme zpátky do Starejch, začíná foukat a je příjemně. S If ladíme Palmalu, Automatixe a začíná nás to bavit. Ivče to jde parádně, jsme nadšení z pohybu, stopku nám dávají unavená těla a otlačené prsty.
Nářaďovna

Po cestě ještě koupíme motorku a Mercedes a značně unaveni dorážíme k večeru domů. Kras opět nezklamal, doufám, že brzy a ne v úplném vedru opět zpátky. T.


neděle 28. května 2017

5.5., 8.5., 10.5, 17.5., 20.5. Labák


  Kůže není, prsty stále děravé, ale je relativně dobře, hlídání máme, čeká nás návštěva, jedeme se provětrat do Labáčku. Jdeme rovnou dozadu a kupodivu je docela sucho. Oživuji s tejpkou kroky v projektu a celkem to jde. Přijdu na zlehčení v překroku doleva, takže dílčí radost. If se připojuje, jsme rádi, že se hýbeme v převise a venku. Další štace traverz, otepluje se a moc to nedrží, ale šance tam je. Ještě mrkneme na Bivak, ten je vpravo úplně zdojenej, levá část dobrý. Ladím konec projektu a asi lehčí to bude přes Dlouhej kouř. Asi desetkrát ze stoje doleva a unavení hurá dom.
  V pondělí Ivči rodiče odjíždějí už dopoledne, je frito, valíme tedy opět aspoň do Labáku. Stav prstů stále stejný, oproti pátku bolí víc hlava, i břicho je plnější, ale co už. Jdeme opět dozadu, dám jeden pracovní, ale s tejpou a v tomhle stavu bez šance. I tak dolézám docela daleko. If ladí kratší verzi traverzu zprava a na třetí pokus i s dramatickým vývlajem přelézá ( https://www.youtube.com/watch?v=RqnekKShXSE  ). Pěkná kombinace, cejdo by mělo sedět. V poslední době se docela přelézá a také točí, což je jedině dobře. Člověk se rád podívá a také odpadají pochybnosti. Nebo? I přesto, že přelez natáčím má If pocit, že si o něco škrtla. Ještě půlhodinu se o tom dokážeme bavit, teč o vzduch se nakonec nepočítá :). Traverz od Rosti docela drží, If ladí, malý progres tam je, už je schopna sundat levou nohu ze stupu, což je crux. Pak už zbývá jen poskok do lepšího, rychle překopat nohy, nespadnout z delšího kroku na konci, k tomu omáčka s nejasným startem a je to :). Bivak sušší než minule, ale s tejpou nic moc...
  Ve středu If zavelí a tak jedeme zase. Po dlouhé době jedeme Rammsteiny, cesta skvěle utíká, Raus rein, psyche is high. První štace Trikolora na Modříně. Je teplo a sucho. Chyty moc nedrží, If není ve své kůži, navíc leze s tejpkou. Ale myslím, že nakonec dobrý, poprvé udělá dlouhý krok na konci sama. Trochu jsme to překopali, příště s kůží, hlavou a odpočatá a budeme chytřejší. Přejíždíme na Bivak, já konečně zkouším lézt bez tejpky a je to znát. Trochu vlhko, ale dá se. Daří se mi opět rozklíčovat začátek Sundekra a na konci vymyslet zlehčení a hlavně překopat druhou část - Těžkou půlku. If zkouší taky Sundekra, ale síla a délka jí (zatím) stojí v cestě. Hlavně se totálně vyndala v Trikoloře, nevadí příště bude líp :). Konečně se dá slušně hýbat, trenky, tričko, převis, chyty, to máme rádi. Další projekty ve hře. V poslední době navzdory vysokým teplotám se to přelezy jen hemží. Spíše bych to nazval degradací boulderingu v Čechách. Rosťa krysař odhodil na chvíli maratonky a leze Apluska na flash, na Petráči se lezou a skoro lezou "osmáčka" v letních podmínkách, atd., kam ten svět spěje :). Ale Džangli potěšil, dobrej zářez na Koňáku řekl bych, Silák jeden dlouhej :).
   Další středu je vedro jako v létě, ale i tak jedeme. A v komplet sestavě!!! V Liberci v deset 19 stupňů, dva tréninky doma na lištách za námi, díry v prstech konečně zmizely!. Jedeme, krásný den, v Kamenici se stavíme u parádního komína
Komín (než půjde k zemi)
a na hřišti, kde borci z Lednice přivezli nádherné dravce na ukázku dětem. Na Bivak dorážíme před polednem, na oko sucho, stín, a teplo.
Piknik na Bivaku
Sundecker bohužel vlhký, tak alespoň části a Šluk ze stoje dvakrát na rozlez. If se vrhá na Běláka, který se jí snad bude hodit na osmičkové kombinace. První seriozní zkoušení a po půlhodině zkrokováno!!! Tohle potěší, můj boulder, navíc pro malé celkem svižné kroky, v letní podmínce, vynikající. Bohužel v dlouhém kroku do topu opět protrhává a s tejpou to na pokusy není.
Já volím ajdo od Weny Shot, na první ostrý pád z mokré díry a vlhké oblinky úplně na konci, druhým s rezervou, třetí už bych nedal
( https://www.youtube.com/watch?v=cw5dOFM7H74 ). Softový, teplota možná 25stupňů, kroky znám. Před třetí to balíme, už se nedá nic.
Pápápápá papapa
Na cestě zpátky objevujeme pěkné koupátko, letní výjezdy v komplet sestavě by mohly být fajn.
  A v sobotu opět, je relativně chladno a fičí, tentokrát bez prcka. Jít dozadu na projekt byl holý nesmysl a pouhé odevzdání kůže, nervů a energie. Ani na Bivaku to nedrží, nechápeme nic. Oba jsme nějací jaloví. I tak If dá dva pěkné pokusy v Běláku a trochu pozmění konec, já opět jen lezu části projektíku a dalších restů. Nakonec opět dobrej trénink, ale čekali jsme víc.T.


úterý 2. května 2017

1.5. Labák

Po dlouhé době vyjíždím sama, bez chlapa, bez Ivči, sólo Mama akce, jedu si to užít, nebo?! Mám namířeno na rest z loňska do Labáku na Black and Deckera 8A. Minulý výjezd jsem padala z pravé přídrže, takže co dnes, kde se bude padat?
Týden předtím jsem trénovala vytrvalost a prsty, což mi chybělo do výlezu. Dnes se ukáže, jak jsem natrénovala.
Je dobře, teplota 11°C, sucho a bez jediné duše, nechápu že tady nikdo není. Paráda, je klid a žádné nervy, přesně tohle potřebuju.
Rozlézám se tak nějak všude okolo, však to tam znáte, ani málo ani moc, nechci se hned vydojit a kůži ještě nemám pořádně dorostlou z minula. Při rozlezu cítím, že se mi otevírají staré díry v prstech, a jééjee, no toto začíná pěkně. A tak přichází na řadu oblíbená taktická hra, kdy je lepší dát méně pokusů, než se tam mrcasit celý den. Co mi taky zbývá. První pokus, nachystám si Huawei debila, ať mám video památku na staré dobré časy, no dopadl nevalně, padám tam, kde se nepadá a je ještě pohoda, nevadí, orazím, snad síla dorazí. Po půlhodinovém chytání lelků a koukání do blba jdu na další pokus, padám stejně, aha! Já tam prostě musím ležet, v tomhle bouldru krátký člověk musí ležet! Vychází to tak, tak, jsem napnutá jako struna. Dávám si hodinovou pauzu. Mezitím prochází jen pár turistů a tři lezci, ale pokračují dál, nic zajímavého tady pro ně není, chápu.
Třetí pokus, zapínám, obouvám, lezu, dolezu do přídrže, ale padám, sakra, to snad né, mám úplně rozjetý prst, kape z něj jak s nosu, ale cítím, že to dalším vylezu. Chybělo málo, jen tu pravou lištu zamknout. Kapesníkem vysuším, co se dá a za půlhodinku se chystám na další, ale už bohužel poslední pokus, díra v prstu mi dává stopku.
Zapínám debila, obouvám se, nalézám, v půlce bouldru slyším debila jak se vypne, srát na to, jsem v přídrži, ty vole, ještě jednou a ještě, přehodit nohy a plác do výlezu! Jsem táááám!!!! Šťastná jako blecha. Za pět 12 s dírama v prstech přelézám těžkého Dekra. Velká radost. Škoda videa, ale ještě to určitě polezu, protože to otevírá další směr ;).
Přesouvám se rovnou pod další lahůdku z dílny Rosti. Zvednu se dnes jen jednou, s tejpkama to nejde podržet, navíc se výrazně oteplilo a nedrží to, nevadí. Přesouvám se dozadu na další Rosťovinu, kterou jsme minule trochu zkoušeli a šlo to docela dobře. Chci rozkličkovat začátek cesty, Tom leze spodem, já musím vrchem přes malou prstovou misku, přehodit nohy, tohle je teda hodně ultimát! Začátek mám těžký, střední pasáž jsem vymyslela s kolenem, ze kterého se dostanu celkem lehce křížem do jednoprstovky a dál. Potom si hraju s přebíráním misky a těžký závěr nakonec. Ten jsem jinak než brutálním fixem nebyla schopna udělat. Je to pěkně daleko, budu muset ještě hodně pojest! Každopádně, s tejpkama a v tom teple nebyla šance udělat jakýsi ladící pokus, ani náhodou. Jednotlivé kroky jo, ale pospojovat, to né, dnes né! Nevadí, i tak jsem spokojená, parádně jsem si zalezla, cosi vylezla a trochu poladila těžký traverz s 1 přelezem ;). Ale od ladění k přelezu je dlouhá cesta. Lezení zdar! I.







19.4.,22.4.,29.4., 1.5. Labák, Tygr, Polsko

Ve středu jedeme po dlouhé době zkusit Labák, zima a vítr, 5 stupňů, já bohužel stále děravé prsty. If zkouší Dekra, po chvíli kroky jdou, na pokusy bohužel moc zima. Já ladím kroky, které nikdy nešly a nic moc se nemění. Pak jdeme omrknout Itchyho, po chvíli oživujeme první kroky a pak všechny. Dávám jeden pěkný pracovní pokus, další díra v prstě dává stopku.
 Sobota opět Bivak, kluci už buší, If se přidává a dává jeden moc pěkný pokus v Dekrovi. Itchy s tejpou na ukazováku docela úlet, i tak dávám slušné dva pokusy, kdy skoro přendám nohy. If je v tom betonová, první dva kroky i přendání nohou dělá krásně, bohužel také protrhává ukazovák.
Ještě jdeme omrknout Rosťův traverz dozadu, já skoro nula, If se v tom hýbe o poznání lépe.
Vidím to teď bohužel na delší pauzu, děravé prsty potřebují dorůst, i přes vcelku slušnou podmínku venku.
V sobotu ráno nemohu spát, tak jdu v půl sedmé omrknout Tygra. Je krásně suchý, 3stupně, rychlá snídaně a v půldeváté už ladím. Kůže docela zarostlá, alespoň myslím, ale hned v prvním zabrání pravou za krystal otvírám brutálně ukazovák -  jak konzervu. Zkouším s tejpou a kupodivu to až tak nevadí. Tedy až na výlez, otepluje se, svítí do něho sluníčko a žiletka s tejpou prostě nedrží. I tak ze Standu čtyřikrát dolézám do výlezu, v nejlepším pokusu chybí 5cm do velkého stupu pravou nohou. Točím horší a lepší pokusy s A+ nástupem, vypadá to dobře a dnes musím být spokojený. Bez děravých prstů a v podmínce, ale kdy?
Na prvního máje mi zmizelo auto a bouldermatky, prst stále otevřený, měl bych posekat, ale píše starý dobrý Jedrzej a tak ho jedu pozdravit k Odynovi. Je teplo, ale kupodivu to docela drží. Jeho beta je úplně odlišná od originálu (jak už to tak u něj bývá), nicméně hustá a zajímavá. Jsem zvědavý, kde se nakonec ustálí klasa. Zkoušíme kroky, na víc to dnes není. Mezitím volá If, že tam poslala Těžkýho Dekra, neskutečná radost a pýcha. Tohle ajdo není o žádné kryse, malé dírce, Petráč, traverz, tohle je chlapárna, silovka, hodně kroků ve velkém převise.
 Troufám si směle a subjektivně říct, že asi nejhodnotnější český babský boulder přelez. Pecka Ivčo!!!
 Ještě přejíždíme na Polish star, ale s tejpou a bez kůže už nic. Třikrát tečuju oblinu a debilně letím na zem. Ono v podstatě i za čerstva to bude o prvním strašně dlouhém prsty drtícím fixu, který asi jen tak nezlehkne.T.