čtvrtek 6. června 2019

Máj ve skalách

2.5. Polsko. Dnes brzká ranní májová sešna. Po sedmé opět u Okýnka, teplota dobrá, ale skála vlhká.
Výlez na rozlez dlouho zlobí. Za hodinu doráží Jedrzej, starý to místní pardál a autor většiny bouldrů v okolí. Stihnu dát tři pokusy v céplus variantě - opět do posledního kroku, Jedrzej poradí jeho betu, která se jeví jako lepší, i když taky těžká. Jinak tuto (direct) delší verzi za áplus vylezl zatím jen Magnus (a už i Jedrzej), dva polští kluci to dolézali spodem doleva, což je určitě lehčí. Jedrzejova beta funguje samostatně výborně, v kuse ale vymotám další tři pokusy s pádem na konci... Tak tady zase nic, ale je fakt, že to opět moc nedrželo. Dobře jsme pokecali, něco si vyříkali a shodli se na jasných věcech. Přejíždím na Batorowek, který začíná být v kurzu. U Stefana potkám asi Goriho, jak ladí sit. Je tu ještě chladno, kroky zestoje jdou hned, vcelku v klidu dvakrát přelézám ( https://www.youtube.com/watch?v=LKohbIQNVcU ). Nádherná hranka! Chvíli zkouším 8A verzi, kroky kupodivu nějak jdou, ale jsem tu kvůli Bečce. Ta je také přivlhlá, ale po aktivaci konečně dvakrát přehopsám celý strop, zastaví mě až koncové vyndání pravé nohy. Začátek z Hejtera jde také, že by příště pokus? Doráží další polské eso, Pavel Rambo z osmcé klubu a je také nadšený z pěkného šutru. Zkouším znovu strop, ale už nefunguje levá špička a bohužel i jedničkové Pythony se začínají trhat. Pauza, sáhnu ještě do pěkného Fenixe, kterého rychle kroknu, stihnu ještě jeden pěkný pokus, kdy padám už bez síly v dlouhém kroku na konci a opět nadšený tradá domů jakoby regenerovat. T.
4.5. Labák. Chci se protáhnout někde venku. Předpověď nezklamala, celou cestu chčije, ale na Bivaku je zatím sucho. Chci dát pokus do Shota a pak poladit Dekra a Černý traverz. Shot mne zlobí už delší dobu, prostě pro skútry (trpajzlíky) je to těžký poskok, který v kuse neudělám, ze stoje hned. Dnes potvrzuji definitivně, že mám slabé prsty a musím potrénovat! Shota tedy zatím vzdávám. Mezitím se rozpršelo ještě více a vlhko už je znát, protéká Bílý traverz. Decker zatím suchý, ale chyty jsou mazlavé, i tak se přihrnu pod madlo, takže docela dobré. Je mi kosa a morál klesl až na samotné dno. Ještě párkrát nález do Čerňáku a Deckera. Sbalím mokré těžké špinavé matice i sebe a jedu dom. Nevím, kdy bude líp. If.
5.5. Žitava. V neděli odpoledne jedu omrknout stav šutrů. Je kosa, vlhko, TSV spodek kupodivu suchý, vršek už tolik ne. Postupně odkroknu, nedrží to a včera jsem trochu cvičil to, co je tu třeba.
Chvilku ještě poblbnu v Pavučině, přískok levou ( ze stejných stupů jako pumpa) zlobí nejvíc. Matici nechávám na místě do úterý...
7.5. Žitava. V úterý jedu až odpoledne směr TSV. Předpověd nezklamala, drobně prší. Výlez je stále vlhký, navíc při čištění kartáčkem odpadá velký dobrý krystal na palec, který se mi dost hodil. Dnes je docela síla a není zima, cejdo na rozlez za 15minut, poté vymyslím jednodušší, už asi desátou výlezovou betu, kterou cejdo přelezu lehčeji a hlavně dělám o dva kroky méně. V převise bohužel dvě boule černí a nedrží, ale kroky odděleně udělám vcelku rozumně. Dávám pokus, pravou naberu bramboru, přidám a letím nekontrolovaně na placáka, velká bolest v bedrech a další důležitý krystal v prdeli. Pokud skála nevymrzne nebo nevyschne, mojí betou to zkrátka v kuse nepodržím. Půlhodiny se snažím vymyslet jiný způsob, nakonec mě osvítí a vymýšlím skvělý způsob, který kupodivu funguje! Je to těžké, ale méně komplikované, méně přendávání nohou. Mám radost, bohužel naražená záda bolí více a je mi docela blbě. Zmátožím se ještě na jeden pokus, spodek kupodivu klapne novým programem, dokonce i namaglajzuju, ale padám na únavu v kroku do levé boule. Jsem na sračky, i tak ještě dvakrát dám výlezové cejdo, které jde umlátit skoro i bez síly, když to trochu lepí.
S obtížemi dojdu k autu, záda bolí, je mi zle, ale žiju a těším se na další zteč. TSV je stále blíže. T.
8.5. Vesec. Cože? Vesec? To už je nejhůř. No po práci je to nejblíž a není zase tak vedro, tudíž relativně podmínka na ostré, malé krystaly. Zkouším Džangliho počin ....8A, nástup těžký, pak už paf paf. S mým malým rozpětím a krátkýma nohama mám trochu problém. Potom mi taky vadí skok za hranou, je to příliš vysoko, a taky hrozí sedření ksichtu o krystal, jinak by to šlo :D, nechám to ale ještě u ledu, protože už je dost teplo. Lezení zdar a sílu! If.
Trochu morfíčko

Na kůlně je fajn
9.5. Žitava, Panťák. Dnes jedu dopoledne jenom sebrat matici a tajně doufám, že Pavučina a projekty budou suché. Nejsou, vše je beznadějně zlité. Chvíli zkouším projekt u Bouře, první kroky super, ale kámen dále bohužel překáží. Balím to, vyzvedávám If a jedeme omrknout novinky na Panťák. Magnus už sedí pod Mauzoleem, které je teď hodně v kurzu. Chvíli zkoušíme, chce to si zvyknout na velké psychokroky nad propastí. Trochu se v tom hýbeme, hrana mokrá a do ní dlouhý krok. Mrkneme ještě dolů a rychle to balíme. Období vlhka a temna asi začalo.
13.5. Polsko. V pondělí jedu ranní za Náchod. Okýnko vypadá suše, je zima, ale nedrží to. Opět vycákané asi čtyři pokusy do posledního kroku, pomalu se z cépluska stává noční motýl. Nadávám, nebaví, přejíždím na Bečku. Tady je lépe, i když také vlhko. Chci rychle vylézt Fénixe a poblbnout v áplusku. Ve Fénixovi nakonec spadnu asi třikrát v posledním kroku, než ho dobouchám ( https://www.youtube.com/watch?v=2qXvPkQwLkg ). Výlez i přes mokro naštěstí klapnul. Asi spíš cejdo, oproti Okýnku určitě. Ale pěkný jako všechno tady. Strop jde dnes dobře, podaří se mi ještě překopat výlez, je naladěno. V podstatě takto polezu i Paskuda, kde musím jen jinak vyřešit vývlaj. Po obědě je lépe, fouká a schne to, i tak to před druhou balím, nějak to dnes úplně nesedlo.
15.5. Panťák. Ranní vyvětrání se, v Liberci humus, tady úplně sucho, nechápu! Rozlez u Mauzolea, dnes je i hrana suchá. Postupně to jde líp, nálet do hrany, přebrání spoďáku, dnes nejde jen to klíčové, přidání, co jsem minule udělal. Mám prasklo pod nehtem a stup u ruky pořádně neprošlápnu. Naprosto úžasnej bouldr, Magnus má zkrátka čuch. U Chopmana klasika smrad, lidi sem zkrátka s oblibou chodí srát. Půlhodinu skáču již nad hranu, ale těsně ji nepodržím. Není už čas, rychle do školky.
16.5. Panťák. Odpoledne jedeme s If opět na Mauzoleum. Dnes už je vlhko, ale jsme tu kvůli cruxu.
If je odhodlaná, ale klíčový krok je hodně ramínkovej, také rozpětí tu (opět) dost hraje. Já krok dvakrát udělám, mám zkrokováno. Ještě vymyslíme jednu betu, která je super, zastaví nás jedno blbé zašlápnutí nohy, ale snad se to doladí. Novinky na Drábovně bohužel nenajdeme, nevadí.
18.5. Polsko. Sobota ráno, dnes jedeme konečně v kompletní sestavě směr Batorowek. První zastávka hřiště u velkého mamuta, které je parádní.
U mamuta je dobře
Je teplo, je pohoda, jsou tu hrazdy, klouzačky, houpačky, prolejzačky, sbírám body :). Kolem poledního dojíždíme nahoru ke skalám, abychom zjistili, že mobil zůstal na louce dole. Naštěstí tu je, ufff. Na Bečce už operuje velký Karel, doráží Jedrzej, Mateusz, leze se. Výlez Bečky je nachcaný, stejně tak i okolní bouldry, ale tady se dá a je to tu i nejlepší. If se zakousne do Hejtera, já do Paskuda, který po hodince ještě se silou a těžkou betou padá ( https://www.youtube.com/watch?v=_C0HwsQ9fb8 ). Další pěkný bouldr tady, strop, chyty, síla, to baví.
If buší
Ivča postupně krokuje a má to tu pěkně připravené, já dávám pěkný pokus v áplusku, kdy padám uprostřed růfu. Karel využívá své parametry a po boji v mokrém výlezu nakonec dává. Malá je spokojená, je tu krásně, řežeme, co síla stačí, na závěr ještě přicházíme na ulehčení ve stropě, takže Paskud ještě jednou na dolez. Další parádní den venku s rodinkou, brzy snad repete.
S kozlem
24.5. Polsko. Dnes razíme na Batorowek s If sami, malá chytla ošklivý kašel a my (zatím) v lehčí verzi s ní. Bečka kupodivu suchá, podmínka lepší než minule. Už na rozlez vše funguje, If je silná a po hodince pěkně přelézá Kompleksy hejtera
( https://www.youtube.com/watch?v=x-WlzZytU9w ). Nutno dodat, že délka tu hodně hraje, klíč je první krok, který se nastupuje z prvních chytů a z obou špiček u sebe (dle autora). Já dám dobrý hned první pokus v Kompleksech duzy, ale špatně založím pravou špičku. Pár dotyků v prvním kroku a nakonec přelézám
 ( https://www.youtube.com/watch?v=-8ZjmTx2cZA ). Nádherný pohybový bouldr, pro siláky asi hračka, délka eliminuje těžší kroky... If hned zkouší Paskuda a hlavně Fénixe, kterého nakonec pěkně krokne a snad připraví na příště.
Crux Fénixe
Já blbnu v Direktu, nejde nástupová špička, která řeší první tři kroky (ruce prý pouze ve stropě), pak už vše funguje - úžasné dva kroky!!!
Ještě nějak kroknu crux divného a definovaného Samuraje, povisíme v Bátorovi a pádíme za prckem.
26.5. Panteon. Po včerejším náročném a asi vzhledem k nemoci zbytečnému výjezdu do pražské zoo dnes skončíme na chvíli na Panťáku.
V Praze 
Dvě cesty s lanem na rozlez a hurá do ďoury. Mauzoleum suché, ale je docela teplo. Nejsem fit, na pokus můžu zapomenout, ale je snad jasno. If velký progres, hýbe se v tom pěkně, nejvíc zlobí dlouhý krok do hrany, kterou dnes několikrát hrubě tečuje....
27.5. Žitava. Teplo, ale zítra má zachcat, jsem nachcípanej, tak se jedu léčit do lesa. Krásný Umpiah bohužel mokrej, navíc první krok hoodně dlouhej. U TSV je relativně rozumně, zkouším tedy nástup tři metry vpravo. Postupně se prokousávám docela pěknými kroky ven z převisu, během krokování čistím a nakonec i přelezu pravý výlez
 ( https://www.youtube.com/watch?v=EOz7ybZcHbQ ). Nahodím cejdo, hodně kroků, ke konci dochází, shodit se to může vždycky, pěkná pohybovka po chytech. Doráží Magnus s Katty, i přes vedro chce dát pokus v TSV, ale dnes není šance. Zkusím crux, který jde dobře, to dnes musí stačit. Uvrtám Magnuse do přímého výlezu vpravo, po chvíli vzniká další solidní linka za sedmtřebacé. Zlobí mě jeden chyt, nakonec nějak přelézám ( https://www.youtube.com/watch?v=3fF_LAkfNT4 ). Jsem rád za ten nástup, neboť se tu otevírá jasný traverz do TSV, který bude minimálně o stupeň těžší. Plus z TSV několikrát doprava... Žitava je fajn.
Dva nové, zatím...
30.5. Žitava. Koukám na předpověď a bláhově si myslím, že když se v šest ráno vyškrábu v polospánku a se dvěma maticema pod TSV, bude to lepit a bude to fajn. Není, vzduch stojí, slunce svítí, chce se mi spát a je mi blbě. Crux i výlez jdou postupně dobře, ale na vážnější akci to bohužel bude až na podzim. Přesun k Pavučině, kde je hodinu dobře, moc dobře. Pozměním úchop a oba dva přískoky levou jdou lehce, dlouhý krok jde také dobře. Chvíli myslím na pokus, jdu si zopakovat zbytek, ten je bohužel na slunci, chyty nedrží, koušou, pata zlobí, ach jo. Rozhodně nejlepší sešna tady, že by letní - chladný projekt? T.

sobota 4. května 2019

Duben ve skalách

Konečně zase zmrzlinka
2.4. Labák. V úterý mě nabírá Zákoř a jede se přesvědčit, že v Bivaku je konečně dobrá podmínka. Nefouká jako minule, ale je zkrátka dobře. Po aktivaci dávám tři pokusy v Panu Mourkovi, z toho jeden téměř přelezový, kdy padám v kroku do hrany. Ale je možné, že se tu bude padat dlouho, boule v Mourkovi hodně načnou a v madlech prostě dostatečně nesklepu. Každopádně asi nejtěžší (zatím) natejkačka tady. Tom spokojeně ladí Paskvil, včera byl na Tygrovi, tak alespoň krokuje. Na závěr ještě prubnu Sundekra, konečně smysluplně přelezu začátek po letech, tak sláva. Dnes bylo pocitově výborně, snad se to tu opět oživí jako před lety. Nebo se bude zase jezdit jinam...
Zpět v čase?
3.4. Žitava. Ráno před osmou civím do TSV, včerejší Bivak mě dost poznamenal. Je kolem deseti stupňů, výlez konečně suchý, i když moc nedrží. Spodek bohužel ovlhlý, boule černé, ach jo. Dnes výlezové cejdo čtyřikrát (z toho 3x za sebou), přišel jsem jen na drobná ulehčení, někdy v kuse to bude bohužel bitka. Rychlý přesun k Pavučině, na silové kroky to dnes nebude, tak zkouším nějak vymyslet dosud nezkroklý 7B+ "výlez". Skála je vlhká, i tak se mi konečně po půlhodině daří naladit a přelézt
 ( https://www.youtube.com/watch?v=geHdsc2LJkM ). Hm, Pavučina tedy odkrokovaná, i když těžce. Příště zkusit spojit čtvrtý a pátý krok a snad na pokusy. Rychle omrknu krásný Tunnel a hurá do školky za Zlatíčkem.
6.4. Polsko. V sobotu a opět nečekaně sám, po cestě do Jablonce volá Zákoř, že by se připojil. Jedeme k Odynovi, je sucho a hodně teplo. Sedový Odyn postupně jde, ale hrozně to trhá kůži, zvlášť na slunci, dnes to vzdávám. Chvíli blbneme ve vyhřátém pěkném céplusku vedle, ale škoda nervů a energie. Přejezd do střechy, kde je vynikajícně, škoda, že jsme sem nejeli hned. Kůže pálí, i tak rychle oživím kroky v celé Gejtě, krok do škudliny dvakrát, začátek nahned, vše funguje. Hmm...
8.4. Polsko. Dnes brzká ranní do Poreby. V půl sedmé už drtím krystaly v Gejtě, teplo, bezvětří.
Po hodince dávám první letošní ostrý, kdy nečekaně naberu škudlinu a padám ve středu traverzu!
Pecka, poupravím lehce program, za hodinu padám v posledním kroku! Uff, jsem nadšený, jak to jde dobře. Přitom podmínka průměrná, do krystalů svítí, tělo funguje. Opět delší pauza, mám energii a kůži maximálně na jeden pokus. Začátek běžím, traverz musím poupravovat chyty a ke konci dochází. Opět držím závěrečné zrní v levé a levý krystal v pravé, patu už mám skoro v madle a letím. Chyběl tak cenťák, nekecám. Bylo to blízko, hodně nečekaný a skvělý výjezd.
Milované hřiště
10.4. Polsko, Labák. Opět v Porebě, je o deset stupňů méně než minule, myslím na rychlý přelez.
Už při rozlezu se mně blbě dělá závěrečná pasáž, zima tu nějak nepomáhá, každopádně konec (opět ) kompletně překopu. Kroky lehké, únava velká, jsem stále i přes rozehřátí zmrzlý a klepu se. V prvních dvou pokusech končím pod škudlinou, dalším v pravém krystalu úplně na sračky. Tak hezky pěkně, nefunguje tělo v téhle kose, den restu asi málo, dnes jsem dostal pěkně přes vejce. Po hodině dám poslední pokus s čistou hlavou a i přes totální únavu končím novou betou v posledním kroku.
Minule to bylo na spadnutí, o dva dny později a v úplně jiné podmínce boj. Ale nevadí, super těžké lezení, příště musí být tepleji, ale ne zas moc :).
Odpoledne střídání stráží, If jede omrknout odpolední Bivak. Prý to vůbec nedrží, slunce svítí odpoledne do chytů. Jeden dobrý pokus v Shotovi, jinak dobrý trénink v převise jako skoro vždy tady.
12.4. Žitava. V pátek přemýšlím kam vyrazit, nakonec volím TSV. Je zima, mantl drží výborně, spodek i tak trochu černí, ale dá se. Vršek šel i minule dobře, přesto na rozlez zkouším ještě nějaké ulehčení. Nečekaně doráží místní boss Marko, dlouho jsem ho neviděl. Zkouší výlez, který mu i přes podmínku kupodivu nejde. Dávám ostrý v TSV, kdy nečekaně dolézám do dvou lišt v plotně, pravá pata vzduchem ala Noonoo v kuse nesmysl. Velká pauza, dalším padám v cruxu ve stropě, dalším pokusem jsem opět zmrzlý v plotně a pravou rukou v horním zrní, dva chyty od vylezeného!
Jsem v euforii, dá se to vážné vylézt, co s tím? Zítra večer má zapršet a oteplit se. Marko mizí, jdu omrknout zlehka Tunnel, další skvělá věc od Džangla. Kupodivu se v tom docela hýbu, ale síla už chybí. Nechávám matici pod TSV a zkusím do zítra odfrknout... T.
Skvělý tunel
Téesvé
13.4. Hřensko, Žitava.
Opět u dinoušů
Ráno vyrážím do Hřenska, mám tam nějaký rest v podobě rozpůlené Žárovky. Na drzovku zaparkuju u Hudyho (pak jdu raději koupit maglajz)
 V trampolce
a vybíhám do kopce. Je docela zima a nefouká, což bude dobré do malé lišty a hnusné dírky. Rozlézám se v Nude, která mi vůbec nejde, tuhost a stáří jsou znát. Rozpink trvá drsných 45 minut. Přesouvám se pod Žárovku a zkouším výlez, který taky nejde. Dávám pauzu. Po pauze zkouším stěrač do dírky, který kupodivu udělám hned a výlez s přikozenou nohou taky a ejhle, vypadá to, že půjdu na pokus. Usmálo se na mne štěstí a hned přelézám, mám radost
( https://www.youtube.com/watch?v=FY5G_eaN3jI )! Omluvte zhoršenou kvalitu videja v důsledku upadnutí všech 3 nožiček stativu naráz :). (Přidávám ještě video s pádem na konci z minulé návštěvy ( https://www.youtube.com/watch?v=Gm3k9_JK4Y8 ). Jsem debil, za boha to neumím na youtubu dát do jednoho, kdo poradí? Díky, T.). Přejíždím ještě cestou na Karbid osvěžit si kroky. Začátek jde dobře, malé lišty taky, placka nedrží a s jednou maticí se bojím rozbít si čuňu. Na jaře už to asi nestihnu, vzhledem k teplému počasí. Je na to teplo, tření by se hodilo. Nevadí, valím domů se vystřídat s Tomem. If.
Kolem třetí a po dopoledním Dinoparku s Ivankou šlapu opět do žitavského kopce. Svěží rozhodně nejsem, ale co jsem mohl čekat. Dnes moc nedrží ani výlez, je vlhko ve vzduchu, teprve po hodince je to lepší a já jdu na pokusy. Bohužel dnes v kuse ani jednou (těsně) nepřekonám crux ve střeše,
i tak výborná sešna, která se snad zúročí. Snad se ještě ochladí. Pro mě snový a možná životní týden v (pro mě) těžkých bouldrech s pády na konci, jedeme dál!
16.4. Polsko. Další solo řežba v Porebě. Podmínka luxusní, síla na tři pokusy, největší problém je krvavá dlaň z levého spoďáku. Dva dobré pokusy, z toho jeden vynikající, kdy padám z levého krystalu. Pravá patošpička někdy drží betonově, dnes dvakrát povolila a šmytec. V tomto kroku jsem viděl opakovaně vypnout Kadeje, nyní už to chápu. Stare gate low zlobí víc, než by měla, je to těžké, nejisté, zákeřné. I tak další dobrá sešna bez přelezu. T.
17.4. Polsko. Ve 14h to zabalím v robotě, rychle domů pro auto a vyrážím směr Poreba. Nikdo tady není, což mne docela příjemně překvapuje. Je tak 12 stupňů, úplná paráda. Po dlouhé době tady! Moc od toho neočekávám, převis, dlouhé kroky a psycho skok, to není zrovna kombinace ideální pro mne. Zkouším výlez Czech Stary, ten jde hned. Skok do škudliny nejdříve nejde, ale pak se rozeskáču, trefím se a dolézám. Začátek Czech Stary jde taky docela dobře. Ladím dlouho přechod z CS 1 do skoku, který je pro mne klíčovým. Příště bych mohla dát snad nějaký drzý první letošní pokus, v dálce se to rýsuje. Skvělé Polsko, jsem nadšená a těším se na příště! If
Jedrzej je stylista. Za igelitem se nachází převis

18.4. Polsko. Dnes jedu s Magnusem omrknout dosud nepoznané lokace. V sedm ráno máme sraz v Náchodě. První zastávka Okýnko. Pěkný hodně převislý šutr s výlezy na obě strany.
Okýnko - strana A
Okýnko - strana B
Postupně krokuji Okienko za 7C+, dávám i dva pokusy, ale do výlezu svítí a lišta na pravou kouše jako prase. Magnus mezitím dvakrát přelézá novinku od Jedrzeje s výlezem na druhou stranu kamene. Těžký začátek, kdy jsou otečkovány i nohy - špičky, ale dle informací autora nejsou povinné, jen trochu :). Dlouho ladím Okienko low, nakonec nějak kroknu, ale chce to ještě učasat. Přejezd na Batorowek, nová oblast s několika opravdu parádními bouldry. Nejprve zabivakujeme na vynikajícím stropovém šutru, kde Magnus zkouší a také přelézá novou špičkovou kombinaci za 8A+.
Hejterské kompleksy
Těžký začátek v 8A a výlez mírně dolů za hranu. Špičky, komprese, chyty, mňam. Já trapně zkouším fleš Kompleksů hejtera za 8A, ale končím hned v prvním kroku. Těžký dlouhý krok za špičky, kde se pokaždé mírně dotknu. Zbytek jde postupně dobře. Přesun k nádherné vysoké hraně Stefan Batory za 7C, těžce kroknu, ale v kuse už bez šance.
Bátory
Magnus vyleze 8A verzi, ale prý špatně. Ještě zajdeme na Želazko na hodně nízký šutr přímo u silnice, opět otečkované ruce i nohy, Magnus na dolezení smrkne obě dvě verze (7C+ a 8A+), já čistá a asi doživotní nula. Vynikající den v nových oblastech, mladej byl dnes ve svém živlu. Špičky, komprese, velké kroky, to vše mu dělá náramně dobře, pacholkovi. T.
19.4. Poreba. V sobotu chtějí přijet naší z Havířova za malou, tak ještě vyrážím na sešnu. Má být docela teplo, ale tam by mohlo být dobře. Asi tady nemá cenu jezdit ráno, slunce svítí do chytů, od 12h je to cajk. Pozdravím polské kluky. Jedrzej leze celou Relikvii, takže musím použít ostré lokty, abych se rozlezla. Naštěstí je to vytrvalostní-silový boulder a je potřeba delší pauzy :). Rozpinkávám se všude kolem. Pak zkouším CS1, která jde hned, tak jsem překvapená. Vlezu teda do CS 2, kde se rozeskákávám, po chvíli skok udělám a dolezu. Dávám pauzu. Vysbírám v lese plasty a dovleču kus počítače. Jdu na pokus. CS1 vylezu, škudlinu netrefím, nevadí. CS 2 vylezu celou. Paráda, mám radost! Půjde to konečně spojit? Nová malá noha ve stropě je lepší do skoku, ale nález do ideální pozice je těžký. Držím jinak chyt a už to neudělám, takový malý detail. Těším se na další pokusy. Už to moc nedrží, docela se otepluje, na parkovišti 25 stupňů v dubnu! If
21.4. Polsko. V neděli opět na místě. Malá chudák kašle celou noc, před pátou vyjíždím a po sedmé už čumím do Okýnka. Dnes je ještě tepleji, výlez s čerstvou silou a kůží jde, ale jak ohřeju prsty, už se nechytám. Takže další dva marné pokusy v kratší verzi s pády na konci, peču na to. Zkouším začátek low verze za A+, vše od minule funguje lépe a mám pěkně naladěno na pokusy v lepší podmínce. Do druhé strany kamene nesvítí, zkouším tedy pěkný boulovatý výlez, který jde poměrně dobře. Bohužel těžký nástup za označené nohy a ze sedu nejde, zkouším tedy nastoupit v low verzi Okýnka. Postupně naladím kroky, zlobí jeden vývlaj, kde asi čtyřikrát spadnu a nakonec přelézám ( https://www.youtube.com/watch?v=POop7WOyV-I ). Klasa s otazníkem, nahazuji 8A, což by mohlo sedět vzhledem k sousedním bouldrům. Přejezd za Magnusem na Batorowek, tady je ještě stín a příjemně pofukuje. Mladej už stihl přidat hnusný a těžký nástup k minule vylezeným bouldrům, A+ a B(8) je v kabeli. Hned dávám pokusy v Kompleksech za 8A, není na co čekat. Párkrát se dotknu prdelí na začátku, nakonec přelézám ( https://www.youtube.com/watch?v=zebuczfrKQo ). Moc pěkné bouldřík od Jedrzeje. Hned zkouším nádherné prodloužení za 8A+, lepší než minule, ale dva tři kroky zatím haprujou. Přesun k dalšímu skvostu, boulovatá hodně fotogenická hranka za 7C s prodloužením za 8A, které Magnus na dva pokusy přelézá.
Další polský skvost
Zkusím fleš kratší verze, který klapne, moc pěkná věc
 ( https://www.youtube.com/watch?v=OfDrJhzXZpA ). Dva pokusy v prodlužce, ale už dochází, snad příště. Zpátky do stropu, kde konečně přicházím na způsob, který snad bude se silou fungovat. Magnus ještě snad už správně, i když nelogicky pošle 8A verzi Bátoryho a dnes to díky bohu o trochu dříve balíme. Polsko jede!
24.4. Polsko. Další jakoby fight v Porebě. Dnes je všechno divné. Jednak jsem i přes dva dny restu nějak otupělej a bez energie, na první křižovatce mi zničehonic zdechne auto, aby se po třech minutách opět rozjelo. Divný. V Porebě jsem před dvanáctou, krystaly drží i na sluníčku, ale drajf není. Připravuji se na pokus, ale do Gejty svítí skoro do půl druhý, tak jen čumím a zevluju. První ostrý pokus je dnes také poslední, poměrně v klidu dolezu do obou krystalů, kdy smeká blbě nahozená vysoká pravá pata. Navíc placka na pravou v teple drží na hovno. Ach jo, nezbývá, než něco změnit, překopat na teplejší počasí. Hodinu zkouším kdeco, až přicházím na další řešení, které by v kuse mohlo pomoct. Levá pata napřed, ale neposouvat ji až do madla, ale jít tam levou rukou krkolomně rovnou. Funguje to dobře i přes zahřáté prsty a v teple, jen škoda, že jsem na to nepřišel před 14dny. Chvilku ještě oživuji Polish, ale klíčový chyt na levou nedrží, navíc rychle břednu. Dnes to nebylo vůbec ono, únava celého těla, snad bude líp. T.
25.4. Polsko. Předtropický den v dubnu mne nezastaví jet Porebu. V práci zahájím v 13:55 stávku, vedoucí prchá hodinu přede mnou a tak využívám situace. Utíkám na tramvaj a domů pro vercajk. Tuším že bude teplo a tření jakoby. Příjemně fouká, ale bohužel horký saharský fúk. V tílečku a kraťasech jsem tady byla naposledy loni v létě, ale v dubnu?! Rozlez v CS1 je horší, chytečky nedrží jak by měly. Skok jde docela dobře, tělo funguje, ale za chvíli jsem omačkaná, dotrhaná a je to spíš mučení než lezení. Nevadí, však já stárnu pomalu...času dost! Ještě se z nostalgie na Star Gejtu napíchnu na krystaly a dolezu si závěr bouldru a jedu do p.....Lezení zdar! If
26.4. Polsko. Dnes hlásí tropický den, ale ráno snad nebude tak zle. Po sedmé hodině jsem na Batorowku pod nádherným Kantem piramidy. Je příjemně, ptáci řvou, jinak poklid. Hrana na rozlez ideální, vymyslím lépe klíčovou pasáž a jdu na pokusy. Prvním končím v nástupu cejda, ve druhém  za klíčem s konvemi, třetím naštěstí posílám
( https://www.youtube.com/watch?v=JxUiozzygSQ ). Krásný boulder, nádherný šutr, co víc si přát. Asi lehčí áčko, podmínka úplně nebyla, pumpovačka, kdy mi ke konci bylo na zvracení. Přesun k hejterskému šutru zvaném Beczka, je potřeba dokrokovat nádherné áplusko.
Vynikající Bečka
Vývlaj po cca hodině konečně udělám, zlobí výlezová pasáž, kde jsem dost na strunu. Slunce svítí, chyty černí, nakonec poměrně dobře připraveno, padat se bude bohužel i na konci. Špičkovací boty a silné tělo by se tu hodily :). Ještě stihnu přes nateklé nohy a prsty z vedra lépe vyřešit třetí klíčový krok v Bátorym a balím to kolem jedničky, kdy je u auta i po celou cestu 26C! Po cestě mrknu na Thorovo kladivo, civím na tenhle skvost a nechápu, jak je to možné. Těším se na sešnu.
Skrytý úlet
28.4. Polsko. Dnes po dlouhé době s If v Porebě. Podmínka luxus, kolem deseti stupňů, na místě už je Caldič s Dejvem. Nejsem úplně fit a tady ve stropě je to znát, dnes to beru bohužel jako pěkný den ve skalách. Gejta drží a kroky jdou nahned i na rozlez, dávám hned pokus, kdy padám v kroku do levého krystalu. Bohužel v tomto kroku, kde jsem v kuse snad nikdy nespadl, spadnu dnes ještě třikrát! Komedie, smeká pravá pata, vypíná tělo nebo je něco špatně. If blbne v Czech staře, vše se motá již jen kolem jednoho kroku - skoku, který dnes se silou nejde vůbec a na konci bez síly ze dvou různých nohou, takže taky komedie. Ještě se pověsím do Polish, která jde dobře, stejná paralela jako loni - není lepší pokusovat nejdříve tady než nyní ve skoro vylezené Gejtě? Otázka pro psychologa nebo spíš psychiatra :). Dnes bylo zase dobře, ale pár dní deště tento měsíc docela uvítám.
  Bohužel asi nejen pro nás blbá zpráva z Poreby, kde se místní borci rozhodli narovnat křivdu lidí páchané na přírodě a podstatně snížili dopadiště pod střechou. Výjezdům se dvěma maticemi je tak nejspíš konec, pády na tvrdé klády si moc neumím představit. To, co tu dobře fungovalo, je v prdeli. Každý výjezd tady sbíráme odpad, sklo, plasty, staré počítače, rošty z matrací a staré molitany, ale pravda ne moc estetické, ale bezpečné dopadiště zkrátka vadilo - škodilo více než bordel od turistů a příroda tu tím nesmírně trpěla. Nebo to je pomsta Jedrzejovi za jeho hříchy a za pěkně rozlezenou Hvězdnou relikvii? Asi obojí. Jiná země, jiná pravidla, osobní averze, nějak to tu bude, ale lepší asi ne. T.
Trampoška u mlsné kozy

pondělí 1. dubna 2019

Březen ve skalách

Oléé! Riders.

13.3. Sasko. Ve středu mám v plánu potrápit Shivu. Je parádně, teplo a větrno, všude po cestě vyvrácené stromy, asi se tu čerti ženili. Nejsem ani moc čerstvý, hlavně hlava je dnes nějaká vymydlená. Rozlézám se pomalu a jen v první půlce. Není to ono, dávám pár pokusů, ale buď nenakopnu levou nohu, nebo nenaberu dírku. A hodně rychle tady mizí síla, tedy alespoň mně. Z boulí dvakrát poměrně v klidu dolezu. Co s tím? Ke konci ještě objevím malou přídrž v kroku do dírky a hlavně kumite z jiné pravé nohy, kdy nemusím tak dlouho viset v boulích. Pomůže to? Nějaký hodně dobrý pokus by se už hodil, každopádně i tak asi nejlepší letošní sešna tady.
15.3. Sasko. V pátek dopoledne zpět na Šívě. Nikoho jsem opět nesehnal, nevadí. Dnes tolik nefouká a je přívětivěji. Na rozlez jsem překvapivě silný, v podstatě nahned udělám těžké kroky a pasáže v první části, dvě ulehčení trochu pomůžou. Pozvolna ještě druhou část a jdu na pokusy. Naivně myslím na "rychlý" přelez. Bohužel celé dopoledne padám při kumite - nahození levé nohy do dalekého stupu. Vždy chybí cenťák, dva, je to tady pro mě zakletý. Dva pokusy, procházka po okolí, zase pokusy, delší procházka. V nejlepších pokusech odpoledne vyházený dvakrát po sobě konečně nahodím nohu, dokonce chytnu dírku, ale nedotáhnu krok do bočáku. Odsud to dolezu. Síla, fyzická zdatnost tu odchází rychle, nebo není. Nebo hlava? Spíš obé :). Pravděpodobnost, že to vylezu lehce nebo nikdy je půl na půl. Dlouzí tu v podstatě nemají bouldr, tyto kroky vynechají. Ach jo, tak zase nic. Jinak u Kriegu direkt se odloupl nový větší chyt vlevo, vypadá to lehčí, ale zdání možná klame.
Pomůže nový chyt?
17.3. Sněžník. V neděli jedeme s If omrknout kopec. Tělocvična celkem suchá, Džangli s klukama tu už je a hlásí, že to nedrží. Je hodně teplo, možná patnáct stupňů, jsem docela utahanej, tak ani nelezu. If oprašuje program na Rave time 1, zkouší Ten spirit. Džangli si vymyslel Rave bez kamene, hodně ultimátní dlouhý krok, a dává pokusy z Romaduru. Nadává na teplo, což i Ivča potvrzuje. Má slušně nakrokováno, ale na pokusy to chce zimu. Mezitím doráží Fíša s Legem v kabeli, což je paráda!
Přesun k Respektu, If si sáhne do Kofana, mně to nedá a přidávám se. Zkouším Džangliho stup a vůbec to není špatné. Dvakrát líznu hranu, jednou dokonce chyt, šance tu snad je! Ivča jde s klukama na Špindíru, příště by měl klapnout. Mezitím Džangli pošle Otroky s novým chytem, jdu zkusit taky. Kroky jdou rychle, dávám i jeden nadějný pokus, ale dnes trochu chybí. Ještě si zkusím výlez, držku s urvaným hrůtkem naštěstí přežiju bez úhony, měl jsem štěstí a chytače, díky!
Šašek
19.3. Polsko. V úterý nemůžu dospat, tak jedu před sedmou směr Polsko. Kolem deváté stojím u Rajbana. Je příjemně, až na ten vítr, boulder umytý a bez mága. Dobrou půlhodinu hledám chyty v hraně s nohama na zemi, přes které bych měl dnes lézt. Po rozlezu dávám třikrát na pohodu z boulí, ale jak přidám druhý krok, už to není ono. Kůže dnes naštěstí je, tak jdu zkoušet první dlouhý krok, kde jsem minule protrhnul. Dnes vše funguje lépe a první krok udělám poměrně lehce. Pauza, jdu na pokusy, druhým docela nečekaně přelézám!!! Mám radost, moc pěkný bouldřík od Kadejka, díky za něj ( https://www.youtube.com/watch?v=ZPd57VuZqn8 ).
Kdesi v Polsku
Bald placzaty
Chvíli ještě zkouším Chaos, není to špatné, ale prsty začínají pálit, tak to balím. V plánu je omrknout ještě Odyna. Na parkáči kde se vzal tu se vzal - Magnus! Kdyby přijel o dvacet vteřin později, byl bych fuč. Upečeme společnou akci, jedeme konečně zkusit Immer jungs. Po dvacetiminutovém výšlapu stojíme pod krásným šutrem, další polská pecka.
Nádherný a vysoký Immer
Postupně krokujeme, až chybí to poslední a nejtěžší - nasadit patu k ruce vysoko nad zemí, zabrat a dlouhým krokem do dobré hrany. Po aktivaci se odvážím, krok poměrně lehce udělám, ale skončím tak cenťák pod madlem a raději skáču dolů. Magnusovi to jde hůře, ale půjde to. Po pauze dávám asi tři dobré pokusy ze stoje (8A/A+), kdy nasadím patu a nedotáhnu o kousek finální krok. Je sice chladno, ale extra dobře to dnes nedrží, navíc dopad nic moc, odnesl to snad jen mírně podvrknutý a krvavý kotník. Příště s čerstvou silou a kůží a rovnou pokusy ze sedu, v obtíži žádný rozdíl. Magnus si ještě vyleze svižnou a silovou Antoanetu, já už jsem rád, že sejdu kopec k autu. Polsko opět potěšilo. T.
20.3. Babička si žádá Ivanku a rychle se pobalím a jedu cosi polézt na Sněžník. Mám v plánu Teen Spirit a dodělat se na Špindírovi. U auta je parádní zima, fouká. Tělocvična je vyhřátá a nefouká, paráda, to zas bude debakl. Doráží Džangli a jde zkoušet svůj projekt bez kamene. Už na něj křičím, že jde zbytečně, že to kurnik zase nedrží. Já se tam aspoň parádně rozlezu. Konstatujeme, že je teplo a já se přesouvám pod Špindíru, kterého přelézám hned, videjo nemám, technika selhala :). Trochu mne z něj bolí levý prst, ale snad se otřepu. Přesouvám se na Kofana ve stínu, ale tam mi pšenka nekvete. Mezitím doráží Beny a s Džanglem zkoušejí Otroky. Já čumím do Hokuse pokuse, ale neumím. Přesouvám se na Barevnou planetu a zkouším Lubovu vychytávku, ono by to šlo, ale síla už není. Poslední štace zpět na Tělocvičnu, ale ta je pořád stejně vyhřátá, tak to sbalím a jedu za malou. Lezení zdar!If
21.3. Bor. Ve čtvrtek jedu na ranní a na riziko směr Bor. Je ještě docela zima, ráno v sedm dva tři stupně. Před devátou jsem na parkáči, žádný sníh, kameny naoko suché, přibyly cedule od vodáků, nikde nikdo. Záře vypadá suše, výlez po aktivaci lehký, postupně udělám klíčový krok do hrany, ale na tyto stupy nejsem schopný překopat nohy. Dlouho vymýšlím jednodušší způsob, abych tu v kuse dlouho netancoval, což se nakonec daří. Druhý krok jde dobře, bohužel hodně sere první krok, který udělám snad jenom dvakrát. Dám delší pauzu, jdu se podívat k Raidenovi, lišty drží, podmínka jak čuně. Jdu zpátky jakože na pokusy, bohužel nejsem schopný udělat první krok, vždy smekne noha nebo nedoskočím. Znovu si zkusím klíčový krok, povolí ukazovák  a já si téměř utrhnu půlku nehtu. Oteplilo se, okamžitě jde voda z kamene, první krok už dnes zavřený. U Raidena to samé, lišty oslizlé, chvilku zkouším prodlužku, ale bude to spíš pro Martina. Pantenol zechcaný, dnes to balím. Záře mi dala opět za uši, ale při troše štěstí se to ubouchat dalo.
24.3. Sasko. Dnes jedeme s If k Shivě. Včerejší nádherný a hodně aktivní restday ve Dvoře v ZOO, dnes nejsem úplně freš. Mimochodem (nejen) pro děcka je Dvůr úplná pecka, určitě se tam ještě otočíme. Nosorožci, okapi, hyeny, obrazy, lanové prolézačky a plyšáků nejvíc, co jsem kdy viděl.

Ve Dvoře
Kroky i sekvence v Shivě jdou nahned, což trochu nasere, protože to tu nic neznamená. Je docela teplo, letos poprvé lítám do půl těla, a docela vlhkost ve vzduchu. První dva pokusy cítím (ještě) sílu, ale bohužel těsně nenahodím levou nohu. Pauza, jdeme omrknout Krieg. Můj odhad lehčí bety se nepotvrdil, levá nová boule kouše a Ivče se úplně nehodí do směru. I tak chybí kousek, více nohou, více způsobů, zestoje dnes rychle. Sáhnu do Norie, čistá nula, hroznej úlet od Scholzíků. Zpátky k Shivě, letošní dva rekordní pokusy, kdy padám z prostředního kříže, takže částečná spokojenost. Tento krok dám na rozlez třikrát za sebou, unavený pak vůbec. Ivča pozkouší výlezové ostré 7B+, šance tu je, hodně psycha za malé číslo.
26.3. Petráč. V úterý ráno nabírám Magnuse a jedeme na Boj.
Boj ještě neskončil
Je kolem osmi stupňů, moc to nedrží. Levý ukazovák stále bolí ze Záře, takže zamykat moc nejde. Klasicky dlouhý rozlez, všechny kroky těžké. Magnus vše kromě klíčové paty rychle a že to vzdává, pata je těžká a nejistá. Během času jdou kroky lépe a lépe, kromě klíče mě sere druhý a třetí krok, do spárky se mi moc nevejdou prsty a teče mi krev z lůžek. Nakonec nějak kroknu a zkouším klíč. Pata také smeká, zkouším tedy Lubovu betu a ta kupodivu funguje i s následným vývlajem. Ukazuji Magnusovi, ten se obuje, krok udělá a za minutu přeleze celý bouldr. Pěkně mladej, pak že to nejde. Já mám vcelku jasno, přestává to držet, přejezd na nepoznanou Sklárnu. Místo pěkné, opuštěná vesnička uprostřed lesa. Jdeme nejdříve směr Opilý koráb a nové áplusko od Džanglíka. Nádherný les a příroda, hladké valouny s nasekanými lištami mě moc neoslovily. Magnus zkouší traverz po ostrých boulích, ale nadává bolestí, balíme to. Po cestě zpátky zkusím Flopa, po patnácti minutách krkolomně přelézám
 ( https://www.youtube.com/watch?v=A-KexsXpCAQ ). Magnus zkouší Hukotel, mně to sedne a za deset minut posílám ( https://www.youtube.com/watch?v=5etXIMhzl1A ). Těžký první krok, pěkné, lehké. Ještě zaběhneme naproti, kde se mi kameny líbí o mnoho více, oblejší materiál a decentněji upravené. Dvacet minut ladíme a nakonec přelézáme Po strništi bos, pěkný hravý traverz ( https://www.youtube.com/watch?v=_1r2yMznTQo ). Já ještě během pěti minut pošlu Ježíškovy děti, pěkná oblá asi lehčí hranka, pětáčkový traverz doprava (nevědomky) nahradím přímým psycho výlezem na vejce ( https://www.youtube.com/watch?v=vKCk_QW3m7U ). Listí vypadá parádně a docela lezitelně, nebo? Ještě omrkneme Rámu a Piraňu a dost vyházení balíme. Docela zajímavé pěkné místo, že by to nebyla poslední návštěva, když to tu tak padá :)? T.
27.3. Labák - Hřensko. Dnes chci jet do Bivaku omrknout, jak to tam vypadá. Tom, že jede se mnou. Hm... Cestou je docela šit, jemně prší. Bivak je ale na oko suchý, ale opravdu jede. Mám v plánu Shota a napojit se z Dekra do Čerňáku. Shot vůbec nedrží, dnes jsem neudělala ani krok ze stoje, což minule na hned. Přesouvám se do Čerňáku, lišty docela drží, připomínám si kroky s Tomem v zádech, což jde vždycky dobře. Lišty drtím trochu víc než je třeba, vlhko je znát. Nefouká a je zavlhlo. Kašlem na to. Přejíždíme do Hřenska a usadíme se pod Žárovku. Dlouho ladím hnusnou levou lištu, vysoký násed a nástřel do dírky pravačkou. Po nějakém čase se to konečně povede a jdu na pokusy, kdo by to byl řekl! Asi třetím pokusem trefuji dírku, nabírám, předupu nohy, podrtím placku a závěrečný skok nevyjde. Trefuji se těsně pod top, což nasere ještě 2x! Posledním pokusem cítím, že mi placka nějak nedrží, skalpovala jsem si levý ukazovák jak drtím lištu.
Brutální Žárovka
Kurnik škoda, snad příště s čerstvými prsty a kůží. Těžký počin za malé číslo :). Zkoušíme ještě naladit originál Žárovku za 8A. Dost nepříjemný krok s Tomem v zádech by šel. Přidává mi míň a míň, ale bude to teda hodně true, už se těším, snad bude ještě chladno. Nude se už nekoná, škoda. Jsem už břeněk a tak balíme a jedeme na něco smysluplnějšího jako je prý hokej. Lezení zdar a šum svistu RIP! If
29.3. Polsko. Dnes všechno špatně. Octáva přibržďuje, tak hned v Tanvaldu jakoby spravuju. A ranní sešna na Immer Jungs neklapla, skála je žalostně a kompletně mokrá, bohužel. Přejíždíme s Magnusem na krásné a bohužel značně morfoidní Shinobi, vylezu si jenom sedm bé verzi
( https://www.youtube.com/watch?v=uSSAiaJBibY ).
Další pěkné morfo
Nicméně se tu rýsují zajímavé projekty... Přejezd do Jelení Hory na ultra klasiku Mechanický pomeranč. Pár chytů je docela mokrých, nicméně Magnus během půlhodiny suše posílá. Jeho styl, velké kroky, převis, špičky. Mně to jde hůře, ale nakonec kromě jednoho poskoku alespoň kroknu. Moc pěkný bouldr, navíc se dvěma variantami za 8A a 8A+...
Pomeranč
31.3. Sasko, Labák. V neděli dopoledne s If opět u Shivy. Je tak dvanáct stupňů a polojasno, cítím sílu a pohodu. Rychlý rozlez, drží to. První aktivační pokus, druhým lezu, lezu a konečně přelézám ( https://www.youtube.com/watch?v=F2KVpUvo0Y8 )!!!
Mám obrovskou radost, pro mě hodně cenný fyzický boulder a splněný (další) sen. Shiva 44...
 Ivča zkouší druhou půlku, je nadšená z kroků, ale lepší pošetřit. Rychle zkusím ještě dolezové béplus, dnes nahned dvakrát po sobě. Přejezd na Bivak, oproti minulé návštěvě nebe a dudy. Stín, příjemná teplota, vítr. Ivča i přes tejpku a dvě díry v prstě dává parádní pokusy v Shotovi, jeden téměř přelezový. Já oprašuji Pana Mourka, boule dnes drží, dávám jeden nadějný pokus, kdy padám v půlce Čerňáku s konvemi jak Pepek námořník. Ivča ještě pozkouší Black Porna, já Wénův majstrštyk Sick fellow a utahaní mizíme z dnes opět parádního a oblíbeného Bivaku. T.
Shiva - done!

úterý 12. března 2019

Zimní radovánky V

Nejvíc
27.2. Polsko. Ve středu nabírám Magnuse a Zákoře a zavelím směr Drakkar. Je tepleji než minule, na rozlez dvakrát zestoje, tření nic moc. S obavami zkouším Low se sedmi Pythonama, všechny na hovno. Tom dává pokusy v Drakkarovi, je nervozní jak prvnička, nakonec se zadaří a přelézá. Magnus se kope do prdele, SD zkouší jen chvíli a tak si dá tréninkově Low z originálních chytů - aniž by si zkusil Drakkara! Tyhle parádní věci mu jdou, pacholkovi. Vytahaný redčilky to chce, kromě výborné tenze, v mých Pythonech si taky ani neškrtl. Přesun k pěknému a vysokému Multipassu, tajně myslím na fleš, ale je snad patnáct stupňů a materiál ostrý.
Multi stěnka
Navíc postupně otvírám malíček a prsteník. Fleš se koná jen na stojové verzi, chvíli zlobí spodek a nakonec přelézám ( https://www.youtube.com/watch?time_continue=103&v=T0N0WDXqLd0 ). Magnus to stihne přede mnou, Toma zlobí spodek, ale to půjde. Pecka highball! Ještě zkusíme Multiplu, lištičky hodně ostré, hrozí protržení, ale v zimě snad půjde. Magnus si ještě párkrát skočí u Myggy, s Tomem omrkneme krásnou vyboltovanou 8a+ hranu a balíme.
28.2. Panťák. Druhý den jedu ráno na dvě hodiny omrknout Chopmana. Je krásně, je teplo, na rozlez dlouho špatný, po aktivaci lepší. Postupně krokuji i nižší verzi, bohužel klíčový hodně dlouhý morfo krok zlobí. Několikrát líznu hranu, ale na lízání se tu nehraje. Otepluje se, přestává vše fungovat, krev, hurá do školky. T.
Čopík
28.2. Hřensko, Labák - Mám v Hřensku nějaký restík a tak vyrážím poměrně brzy, v 10:30 stepuju pod Softem vole! Ve stínu je docela kláda, což je dobře, ale rozlez trvá o to déle. Hlavně se dost špatně rozlézá v dírkách, sotva se rozlezeš, tak se dolezeš. Šlachy dostávají zabrat a pěkně to tahá. Nedaří se mi poslední krok, ale přičítám to nerozlezení, v což pevně doufám. Hlavně ať nic nekřupne, chuj s tím jestli to vylezu nebo ne. Po půlhodině se mi daří vykřesat ze sebe sílu v prstech a poberu koncové lišty, krok do madla už pohlídám. Po vyhřátí na sluníčku jdu na pokus, ten se hned v prvním kroku nepovede, špatně trefuji dírku. Druhý pokus už vychází hezky, s přehledem ( https://www.youtube.com/watch?time_continue=68&v=RIzTZ8-sT7M ). Mám radost a přesouvám se k Nude, začátek a dolez bouldru jde, boulder odděleně taky. Chce to ale dvě matice. Docela se otepluje a přejíždím na Bivak, který je po zimě parádní a na první pohled vyschlý. Zkouším opět Shota, boulder z lišt ze stoje udělám hned, vypadá to slibně. Dávám nějaký pokus, ale ohřívám prsty a lišty mi vyjíždějí, bohužel pořád stejná písnička. Druhý pokus jako přes kopírák. No, seru na to, přesouvám se pod Dekra na oživení, ten jde překvapivě hned. Hm, síla tedy je, ale na malé lišty to už dnes není, škoda. Příště bivak? Lezení zdar. If
3.3. Panťák. Kolem oběda jedu na chvíli alespoň na Panťák. Bohužel Chopman je mokrý, jediný, co se dá zkoušet, je skok. Hodinku nalítávám mokrou hranu, nechci nic urvat, takže to rychle balím, bohužel.
5.3. Sasko. Dnes jedu sám a v divném rozpoložení. Jsem unavený, ale musím ven. Po deváté stojím před Immou, před chvílí trochu sprchlo, ale fouká silný čerstvý vítr. Ptáci řvou, jsem tu sám a je to fajn. Nemám dnes žádné ambice, tělo unavené, pozvolný rozlez, kroky jdou. Spodek stále vlhký, ale asi nejlepší letošní podmínka. Dle předpokladů se opět peru s druhým krokem, ale to mě nepřekvapuje ani nerozčiluje. Únava, věk a také zimní kila jsou znát. Co s tím, jinému jasná odpověď. Dnes jsem si Immu alespoň vylezl bez prvních třech kroků, hmm. Kolem oběda přesun na čumendu k Shivě, docela to drží, pravá ruka se zdá lepší. Z rozpažky skoro nahned, krok přes dírku opakovaně, ale to tu nic neznamená, začátek zkrátka přidá danou obtíž. Ale asi se tu zase brzy objevím. Pochoďák k Putinovi, z lana zkouším crux, pěkně nepříjemný krok vysoko nad zemí.
Vot chajbol
Co mě vyděsilo ještě víc, je nejistý a nepříjemný výlez. Jsem posranej i na laně. Třikrát si to dolezu z cruxu, ale žádná procházka. Sem jen ve více lidech a v podmínce, i tak budu mít nahoře plný kraťasy. Začíná se opět zvedat vítr, balím to už někdy ve dvě, u auta slejvák, bylo to na minuty. Dnes nádherné dopoledne venku ve zvláštním rozpoložení. T.
6.3. Jedu okusit bivak. Je docela kláda, ráno škrábu zmrzlé auto. Na Bivaku je docela dobře, ale na mě zima, dlouho se rozlézám, prsty mrznou. Pokusy v Shotovi končí pořád ve stejném místě, skok z lišt do lišty prostě v kuse neudělám. Přesouvám se opět pod Dekra, ten jde vylézt hned i s mokrou lištou, nález do Černého traverzu jde taky, připomínám si kroky, docela to drží, ale už nemám kůži ze Shota. Těžké, půjde to v kuse někdy? Lezení zdar! If
8.3. V pátek ráno opět u Immy, tentokrát tu jsem už před devátou a je o něco tepleji. Skrze stromy svítí do hrany, která nelepí jako minule. Po rozlezu se chvíli peru se začátkem, rozdíl sluníčka a stínu během pár minut je hrozně znát, dnes pomáhá i tekuťák. Postupně přicházím na správné těžiště při druhém kroku, ve zbytku jsem dnes silný. Jdu na ostré, poprvé netrefím pravý chyt, napodruhé ho chytnu dobře, pěkně ho zamknu a zbytek nečekaně klapne, za pár sekund jsem v nohandu! Tady si chvilku postojím a vysoký dolez si už vychutnám - dolů se raději nedívám, matici bych těžko trefoval. Chvilkové uspokojení a štěstí, zápis do knížky, sám v přírodě, pocity se hrnou. Krokově určitě nejvíc boulder, který stojí za to.
 Přesun k Shivě, kde je vše při starém, dávám i pár ostrých, ale síla a energie zůstala vedle. I tak dolezu alespoň z boulí. Přejezd k Lajně, beru jen jednu matici, je nečekaně sucho, i když teplota by tu mohla být nižší. Dlouho si zvykám na několik psychokroků, nakonec opět nakrokováno, kéž by to tu ještě na pár dní vymrzlo.
Lajna
10.3. Žitava. Dnes má být extra hnusně, Shivu vzdávám, jedu zkusit jen pár kroků do Žitavy. Po cestě do kopce začíná chcát, Pavučina naštěstí suchá. Rád bych udělal konečně klíčový krok, rozlez v něm nic moc, po půlhodině přicházím na správnou polohu a krok s radostí konečně udělám. Pro kratšího těžké řekl bych. Později ještě 4x, super. Zkouším ještě začátek, který dlouho zlobí. Přískok levačkou bych rád udělal ze stejných nohou, jako klíčový dlouhý tah do díry. Začíná saigon, chyty ovlhají, tři dírky v prstech od ostrých krystalů, nakonec zkrokováno a snad připraveno. Ufff. Jinak ještě prolezu obrovskou jeskyni pod Sharkem, vůbec nechápu, že tu už nevede několik variant skvělého dlouhého traverzu. Tady se ještě budou dít věci...T.
Chyty tu jsou...

úterý 26. února 2019

Zimní radovánky IV

Oddbodska
2.2. Sasko. Dnes jedu sama, nadrbaná, hlídání mám, ale už po cestě tuším, že nebude sucho. Celou cestu i za Libercem chčije, chčije a chčije. V Sasku chvíli přestává, no co, však je to převis a tam to přece nevadí. Eiszeit je suchý asi hodinu, ale pak to začíná hodně chytat vlhko. Nestačím ani dát pokus. Balím to a jdu cestou necestou do jeskyně. Nejhorší výstup je výstup do jeskyně po blátě. Vydrápu se jako prase nahoru, kolemjdoucí nechápou, co to jako je, kam jdu a ještě s tou krabicí na zádech? Blbé a nechápavé pohledy, ale já to chápu. Jeskyně humus, zagrcaná, oslizlá. Zkouším Plastika, ale nejde nasadit v tom mýdle ani patice. Přesouvám se pod TV show, nic nedrží, fuj tajbl. Stihnu akorát zamarasit mokrou matici od prachu a vyválet se v tom hnoji. Tohle teda byl super výlet. Vytrvalý déšť se plynule změnil ve vytrvalé sněžení, to je super, to se mi určitě poleze dobře po těch prudkých schodech. Klouzalo to nechutně dnes všude, Eiszeit, jeskyně, schody, cesta všechno, fuck it! Příště to už ale klapne, nebo? I.
Mokrouš
Saské rampouší

6.2. Sasko. Ve středu se těším na krysy na Petráč, bohužel Džangli hlásí peklo, jedeme do Saska. Ion neprochází, jdeme k Eiszeitu. Přijíždím dříve, mrtě sněhu, rampouchy, romantika a vymrzlo. Rozlez u Eisu jako vždy peklo, ale je super podmínka. Zkouším opět skok do topu, ale dnes to nějak nelehkne a není to ono. Doráží Džangli, Íťák a Mára, Džangli tu dle předpokladů téměř vše seseká.
Zkouším původní betu - přidat, dnes to suprově drží a docela funguje. Že by konečně přelezový program? Tarte dnes lepí, ale pravé ramínko je už slabé. Přesun k Eispalastu, další pěkné místečko a super boulder. Džangli s obrovskou převahou flešuje, jeden dlouhý fix za pravou pro něj není problém. Já nakonec až na třetí, po Eiszeitu prostě odejde ( https://www.youtube.com/watch?v=QMUop8gyhyk ). Prodlužka z Igora musí počkat. Další přesun k Finále, Džangli krok nahoře dle očekávání nahned, na celý už mu také dochází.
Finále
Ladím s klukama pěkné a těžké vysoké sedmáčko, po pár nálezech a po boji nakonec udolám. Ještě krokuji Eclair, ale nějak už není nic. Rychle na Inflagranti, s Džanglikem pouští jenom ze stoje, sed zlobí, čerstvá síla snad pomůže. Opravdu nádherná hravá hranka! Za tmy to balíme, bylo zase dobře!
Zahrada plná - sněhu
  V pátek jdeme na slavnostní vyhlášení výstupů roku ČHS, pěkné místo v liberecké galerii, docela se těším na spoustu lidí a pokec, bohužel se tu sešlo odhadem dvacet pět, ať nežeru třicet lidí. Atmosféra více než komorní, občerstvení nula, nikde nikdo. Docela trapas, upřímně, tohle jsem nečekal...
Plný dům...
od ČHS na hvězdné Gatě, díky!

10.2. Sasko. V neděli po dlouhé době s If, počasí opět loterie, vlhko a nad nulou i v noci. Džangli je už vytlemenej u Eiszeitu, což znamená, že padla Eisbomba. Dnes není zima, ale lišty (alespoň mně)
nedrží. Ale je fakt, že mám z desky rozkašené ukazováky a háčky dnes nepůjdou. If je během chvilky rozpinkaná a SILNÁ, mocná. V podstatě nahned vyleze Eiszeit zestoje, vše funguje, jeden pád v kroku do madla, pauza a potom nádherný a suverénní přelez. Jedno z nejlepších představení, co jsem u ní viděl
 ( https://www.youtube.com/watch?v=PQeQVqWbH94 ). Vynikající, mně to přijde hodně těžký. Rychlý přesun, Eispalast a Finále stěnka bohužel mokrá, tak se projdeme až do jeskyně. Tady je slušně, zkoušíme Kosmodrom. Mně to jde docela dobře, postupně dolézám výš, až po pauze vcelku překvapivě přelézám
( https://www.youtube.com/watch?v=ot7TrBQo6Ns ). If je bohužel krátká, akorát si páčí nezdravě levou nohu. Rychle do jeskyně, Džangli ladí Blitze, přelézá tývý a krokne Plastika, Ivča bojuje také v Plastikovi, rýsuje se tu zajímavá betička.
Plastik
Já se odhodlám na chvilku do Iona. Matic je pomálu, nedrží to, i tak dvakrát po sobě nečekaně přelezu klíčovou pasáž, krok, který zlobil je tedy vyřešen a to je moc fajn! Teď už jen mráz a matice a hurá na další nájezd. Na to, jak dnes bylo, tak nečekaně dobrý den.
Tohle neomrzí
 Obden doma deska, ruka malinko lepší, Ivka na malých lištách už kampusuje, hrubne...
14.2. Labák. Ve čtvrtek ráno nabírám Magnuse a jedeme konečně omrknout Autoportrait. Přístup z Janova asi lepší, ale napoprvé i tak dost krkolomný. Portrét stěnka po ránu oslizlá a vlhká, postupně osychá. Kroky pěkné, hodně těžký morfo začátek, pak zlobí čtvrtý krok do díry, zbytek jde. Hodně zajímavá věc.
Portrét stěnka
Magnusovi to moc nevoní, tak zkouší ajdo od Džangla, postupně krokuje, výlez je ale stále mokrý, tak musíme docela improvizovat. Připojuji se také, dávám super pokus, kdy padám v lehčím dolezu, jak se ohřejí prsty a  do stěny peče, chyty přestávají úplně držet. Magnus na druhý přelézá, já nakonec po pauze také
( https://www.youtube.com/watch?v=DMhg5YUkdlc ). V podmínce asi soft. Ještě přejedeme na chvíli ke Tlukotu, ale prsty se už kroutí, úplně zbytečná zajížďka. T.
16.2. Hřensko - Sasko. Dnes jedu vyzkoušet dírky. Hřensko je ráno skvělé, ale brzy se do stěnky opře sluníčko a je skoro nekecám 20°C, v únoru!!! Mám v merku Soft vole! a Nude hned nad. Dávám jeden hodně dobrý pokus v Softu, ale už je fakt teplo a jsem tak otlačená, že to vzdávám, příště dříve a chce to stín. Přesun na Nude a tam vzpomínáme na klíčový krok, je to pořád těžké, nezlehklo to :).
Nuda
Těším se na příští sešnu. S okrájenýma a otlačenýma prstama jsem ráda, že jedeme do Saska, tam Tom zkusí oprášit Immu. Ve stínu je docela zima a občas i foukne. Skála je kapku nasáklá, moc to nedrží. Tom dává pár dobrých pokusů s novou betou, levou ruku výš, ale nakonec musí zůstat u původní varianty. Dnes to moc nedrželo, chtělo by to ještě nechat vyschnout, tahalo to vodu ven, snad příště bude lepší třendo a něco se vyleze. I.
18.2. Sasko. Dnes ranní a po delší době se starým dobrým Zákořem. Je nádherný jarní den, jak v květnu. Rozlez u Immy vynikající, peckový.  Zestoje nahned, klíčový prostředek za deset minut, vše vypadá růžově. Bohužel první krok a první chyty nedrží a nedrží. Prostě ne, navíc postupně praská kůže na ukazováku, pak pod nehtem a je to v prdeli. Růžová se rychle mění v břeňkovou hnědou. Tom zkouší low, tři hodiny vymýšlí kde co, aby usoudil, že beta ala Noo noo je jediná, kterou má cenu zkoušet. Já zoufalec se snažím změnit první krok, nakonec snad další ulehčení. Tenhle krásnej kousek mě pěkně školí, ale je tu krásně a kroky prostě neomrzí. Teplo nás po obědě vyhání, další zastávka Putin. Majestátní a kurva vysoká pískařská hranka s nic moc dopadem.
Putin vysokyj
Tom nadává na krysy na sluníčku, což je pravda, dám jeden hodně dobrý pokus, kdy se poseru nahoře v kroku do madla - už víme, proč je vlevo únikový strom. Je třeba dvacet stupňů, máme toho dost, škoda, že tu není nějaká lavička :). Hrozný přechod na Gottáka, nádherná převislá morfo psycho hranka. Tom tu už byl, tak se hýbe slušně, mně to teda nejde skoro vůbec, tady se dýlka, čerstvá kůže a síla extra hodí. T.
Pěkný morfo Goťák
19.2. Hřensko. Jedu na jistotu že si vylezu restík z minula. Mlha a relativní teplo mi říká, že to bude asi na prd. Vyfuním pod stěnku, rozlez celkem rychlým tempem, ale něco je špatně, vůbec to nedrží, buď nemám kůži z minula, nebo to dělá to vlhko ve vzduchu. Tak či tak to vůbec nejde. V pokusu dolézám do kousavých lišt, ale v dalším smekám z dírky. Přesouvám se na Nude, kde udělám boulder hned a krokuji celý problém. Přesouvám se ještě k Druhé půlce žárovky a jeden krok neudělám, zbytek nějak ubouchám, no uvidíme, docela těžké 7C+ (zatím kratší verze). Lezení zdar! I.
První jarní hřišťátko
20.2. Polsko. Po dlouhé době změna, Magnus mě nabírá a z Jablonce i se Zákořem do oblíbeného Polska. Nechal jsem se ukecat na Utopii, pěkná vysoká věc, bohužel totální morfo.
Utopia - název sedí...
Mám docela velké rozpětí, ale tady je to málo. Magnus v podstatě nahned krokne a po chvíli přelézá. Úplně jeho styl - půlka bouldru za špičku a velké kroky. Rychle to balíme a přejíždíme k Chaosu. Kluci ho hned zkouší, já dlouho oprašuji první krok v Rajbanovi. Žalostně chybí kůže, po chvíli opět praská pod nehtem a pak protrhávám, nebo spíš probrušuji zbytek tenoučké kůže. Magnus mě naláká na malého Drakkara, kterého po chvíli uplácám, moc pěkná věcička  ( https://www.youtube.com/watch?v=PnCxrpbNEOM ). Zpátky na Rajbana, kde kluky doslova přemluvím ke zkoušení cruxu - a vyplatilo se. Přicházíme na vysokou nohu a klíčový krok postupně uděláme všichni. Klasa půjde dolů, ale mám radost, tohle by se mohlo dát vylézt, první dva kroky jsem udělal lehce s kůží na jaře. Polsko opět ve hře.
Rajbánek
24.2. Polsko. V neděli solo mise na Rajbana. Kluci tu byli včera, Magnus nečekaně snadno posekal, hmm. Ráno je kolem nuly, je suprově, na místě nečekaně potkávám Jedrzeje s Jackem, hrají si na malém Drakkarovi. Rozlez tady nic moc, po půlhodině dávám dvakrát z boulí, potom bez prvního kroku padám z vršku. Vše funguje vždy chvilku, kůže samozřejmě není. Jdu s obavou na první krok, jednou ho udělám, pak bohužel protrhávám o nástupovou mrdku a je v podstatě po legraci. Tak zase nic, ach jo. Chvilku imituju Chaos, ale přes špičku mně to nejde, s patou kousek chybí...
Přejezd na Drakkara, je krásně suchoučkej, chci vyzkoušet squamí špičky. Bez šance, trágedie. Zkouším tedy Ocúny, staré Pythony, nové Pythony a v nich nečekaně a dvakrát zvednu prdel a udělám první dva tři kroky. Mám radost, ale jen chvilku, během další půlhodiny už si ani neškrtnu, což mě vytočí do ruda. Ještě zkusím SD bez patestu, velký projekt za velké číslo. První dva kroky udělám, pak temno, zbytek klasický Drakouš. Zestoje na závěr na mírné zklidnění. Doma opět řezání gumy, lepení, lákadlo Low je silné. T.